MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MÝTY A POVĚSTI

 

POVĚST O PŘEMYSLOVI

DÍVČÍ VÁLKA

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. I.

9

   [Pokračování ...].
   Z toho přibylo ženám tolik smělosti, že si vystavěly na jedné skále, nedaleko od hradu dříve řečeného, polohou pevný hrad, jemuž od jména „děvy“ bylo dáno jméno Děvín. Když to viděli jinochové, velikou žárlivostí na ně se rozhorlivše, mnohem četněji se shromáždili a o nic dále než na doslech polnice vystavěli na druhé skále mezi chrastím hrad, jejž nynější lidé nazývají Vyšehrad, tehdy však od chrastí dostal jméno Chvrasten. A poněvadž často dívky uměly chytřeji obelstíti jinochy, často zase jinoši bývali statečnější než dívky, brzo trvala válka mezi nimi, brzo mír. A když nastalo příměří, dohodly se obě strany, že se k společnému jídlu a pití sejdou a že po tři dni budou konati slavné hry mezi sebou na ustanoveném místě. Co dále? Jinoši dají se do hodování s dívkami nejinak než jako draví vlci, hledající žrádla, aby vpadli do ovčína. První den strávili vesele při hostině a hojném pití.
          Nová vyrostla žízeň, když žízeň hasiti chtěli,
          jinoši se svou touhou jen stěží se do hodin nočních

zdrží.
          Noc byla, zářil měsíc a jasný byl nebeský blankyt.
          Vtom z nich zatroubil jeden a tím znamení dával
,
řka:
          „Již jste si pohráli dost, již dosti jste jedli a pili
          vzhůru již, Venuše zlatá vás zvučnou polnicí budí“
.
A ihned unesl každý jednu dívku. A když nastalo ráno a mír byl uzavřen, odnesše pokrmy i nápoje z jejich hradu, prázdné zdi dali na pospas Lemňanu Vulcanovi.1 A od té doby po smrti kněžny Libuše jsou naše ženy pod mocí mužů.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 9 (2. část).

   [Pokračování ...].


Poznámky:


1 – Řecký bůh ohně. Z této Kosmovy mládežnické kratochvíle pozdější kronikáři udělali boj na život a na smrt.

Petr Šimík (2005).

Předchozí kap. 9. (první část): Libušina věštba, založení hradu Praha.

Srovnání:
Dívčí válka: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.

Následuje kap. 9. (třetí část): Přemyslova smrt a jeho následníci.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 27-28.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s. 24-25.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah