20.
SVATBA KONRÁDA
II. ZNOJEMSKÉHO
S MARIÍ SRBSKOU V UHRÁCH
Obrázkové odkazy
na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání
naší nejstarší historie. |
Poznámky:
|
1 –
|
Obrázek
znázorňuje knížata
Soběslava I. a ženicha Konráda II. Znojemského na
cestě z Grojče (kde byl Konrád dosud Soběslavem vězněn) do Uher
na svatbu s Marií Srbskou při jejich fiktivním setkání s
biskupem Jindřichem Zdíkem ve Znojmě v roce
1134. Již dříve, v roce 1131
(to byl Konrád II. ještě ve vězení), daroval Soběslav I. znojemskou
rotundu Nanebevzetí P. Marie
i s majetkem (spolu s pěti dalšími moravskými
hradskými kostely: přerovským, olomouckým, spytihněvským, břeclavským
a brněnským) olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi (J. Kadlec 1991, I, s. 118;
VDZKČ, I, 1999, s. 535).
Protože tento darovací akt se odehrál již v roce
1131, n e m o h l pak Konrád II. o 3 roky později
v souvislosti se svojí svatbou s Marií Srbskou v Uhrách
dát znojemskou rotundu vymalovat a sám se tu nechat vyobrazit s podélným
kostelem v rukou ani jako „druhý fundátor“ (B. Krzemieńska
2000, s. 9, 37), ani jako „donátor maleb“ (A. Merhautová
2000, s. 66). Tento fakt
nezabránil ani dalším „odborníkům“, aby si na onom nesmyslu
s údajným donátorem Konrádem II. dále netrvali – viz např.
citace: „D. Třeštík a jeho Úvod ke
Kosmově kronice“ aneb Kam čert nemůže, tam alespoň zasmrdí.
Jindřich Zdík tedy v letech 1131-1134 nechal dokončit výmalbu
rotundy (III. fáze), spočívající
v přemalbě jižní poloviny 4. pásu maleb dosud chybějícími
devíti postavami knížat (včetně Vratislava II.
s královskými atributy,
korunou a žezlem), jak je to
patrné i z našeho obrázku, na němž biskup Zdík drží v ruce
schéma oné domalby (montáž). Při té příležitosti dal „upravit“
i část starších maleb (viz naše upoutávka
č. 7), zasvěcení rotundy Nanebevzetí P. Marie rozšířil
o sv. Kateřinu, kapli znovu posvětil a nakonec tuto nyní
již „královskou“ hradní
kapli nově konstituoval v rámci nové
církevní správy olomouckého biskupství – dal jí nový
statut (viz naše upoutávka
č. 3). |
|
Petr Šimík (2010).
Literatura:
• Václav Novotný: České dějiny I/2. Od Břetislava I. do Přemysla
I. J. Laichter, Praha 1913.
• Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Ikonografie posvátného
oráče v českém mythu. Odeon, Praha 1966.
• Pokračovatelé Kosmovi. Přel. Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1974.
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon,
Praha 1991.
• Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské
rotundě. Příloha časopisu heraldiků. Ostrava 1985.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny
zemí Koruny české, sv. I. Paseka, Praha a Litomyšl
1999.
•
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě
sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv.
Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní
odborné konference o rotundě, Znojmo
25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
•
Aurelius Augustinus: De doctrina christiana (Křesťanská vzdělanost).
Přeložila Jana Nechutová. Vyšehrad, Praha 2004.
•
Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, úvod
Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal, seznam rukopisů, vysvětlivky a poznámky Marie
Bláhová, rejstříky Jan Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno
2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.
• Vratislav Vaníček: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu dějin v
letech 1092-1140. Paseka, Praha a Litomyšl 2007.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|