|
19. CO
BYLO DŘÍV? KOSMOVA PŘEMYSLOVSKÁ POVĚST,
NEBO MALBA S ORÁČEM
VE ZNOJEMSKÉ ROTUNDĚ?
|
Obrázkové odkazy
na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání
naší nejstarší historie. |
Poznámky:
|
|
1 –
|
Dříve byly pochopitelně malby v rotundě.
Ta byla celá vymalovaná již za Břetislavovy správy Moravy někdy
v letech 1019-1034. Pražští „odborníci“, kteří se
stejně,
jako onen poněkud prostoduchý pivní skaut z obrázku, domnívali, že nejdřív musel Kosmas sepsat svůj libušopřemyslovský
mýtus (kolem roku 1120), aby pak následně
moravský údělník Konrád II. Znojemský teprve v roce 1134 mohl v rotundě
– v křesťanské kapli
– nechat namalovat obrazy s p o h a n s k ý m
námětem, tj. Libušino poselstvo a jeho
setkání s Přemyslem Oráčem ve Stadicích, by také sázku
prohráli, neboť se ve svém úsudku mýlili či možná spíše se
mýlit chtěli (viz „Czech
šmejd roku 2000 české historické vědy“).
Skutečnost, že znojemské malby nejsou obrazovým přepisem Kosmou sestaveného příběhu,
ale naopak uměle vzniklý pohanský
libušopřemyslovský mýtus je Kosmovým svérázným
„popisem“ v jeho době
již dávno existujících maleb s ryze křesťanským
námětem (jak také jinak v křesťanské
kapli) z historie Velké Moravy a moravské církve, vyplývá
také mj. ze srovnání 3. pásu maleb s Kosmovým
textem v tabulce 2,
na niž tato upoutávka odkazuje. |
|
|
Petr Šimík (2010).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon
(reprint Křesťanská akademie, Řím 1987), Praha 1991.
•
Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české
pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
•
Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů
(antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
•
Manfred Lurker: Slovník biblických obrazů a symbolů. Vyšehrad, Praha 1999.
•
Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
•
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě
sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv.
Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní
odborné konference o rotundě, Znojmo
25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
•
Aurelius Augustinus: De doctrina christiana (Křesťanská vzdělanost).
Přeložila Jana Nechutová. Vyšehrad, Praha 2004.
•
Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, úvod
Dušan Třeštík, komentáře Petr Kopal, seznam rukopisů, vysvětlivky a poznámky Marie
Bláhová, rejstříky Jan Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno
2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|
