MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

 

18. VÁCLAVA UČIL NA BUDČI
MORAVSKÝ BISKUP GORAZD-UČEN

Obrázkové odkazy na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání naší nejstarší historie.

<<PŘEDCHOZÍ
Václavův učitel Gorazd
Václava učil na Budči moravský biskup Gorazd-Učen.1
NÁSLEDUJÍCÍ>>

Poznámky:

1 Podle I. stsl. legendy (charvátská redakce) se Václav naučil písmu slovanskému i latinskému dobře. V jihoruské (Vost.) i severoruské (Min.) redakci ho písmu slovanskému (po knězovu návodu) dala učit jeho bába Lidmila. Pak ho jeho otec Vratislav poslal na Budeč, kde se učil písmu latinskému. Podle legendy Crescente (po roce 974) poslal otec Václava na Budeč, „aby ho tam cvičil v žaltáři jistý kněz, zvaný Učen. Také Gumpold (983) napsal, že se malý Václav vzdělával na Budči. Kristián (993) se od Gumpolda neliší (jméno kněze, stejně jako Gumpold, neuvádí, ač jej nejspíš znal z Crescente), navíc, na rozdíl I. stsl. legendy, Václava svěřuje Ludmile do výchovy až po Vratislavově smrti (ovšem tehdy měl Václav již 26 roků – viz „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“). Podle Vavřince (Laurentia) (1030) byl Václav dán vlastním otcem na učení věd božských. Ve II. stsl. legendě (asi 1063), která je přepracováním Gumpoldovy legendy, je navíc uvedeno jméno kněze, Učený, podle Crescente.
Podle D. Třeštíka (1997, s. 364, 366) Václavova bába Ludmila sídlila na Budči, na Tetín údajně odešla až po Vratislavově smrti, po rozmíšce s vdovou Drahomírou. To by znamenalo, že písmu slovanskému i latinskému učil Václava na Budči ještě za Vratislavova života tentýž kněz, zvaný Učen (Učený). Kde se ale ve středočeském vévodství (viz mapka) kolem roku 902 z ničeho nic vzal takto vzdělaný a učený kněz, že získal takové přízvisko? Nepochybně přišel z Velké Moravy, byl to tedy moravský kněz.

Petr Šimík (2010).

Literatura:
• Václav Chaloupecký: Prameny X. století legendy Kristiánovy. In: Svatováclavský sborník II, 2, 1939.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Set Out, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Set Out, Praha 1998.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. Jiřímu Slámovi k sedmdesátinám. Dějiny a současnost XXI-6, 1999, s. 6-10.
• Dušan Třeštík: Biskup Vojtěch a vznik střední Evropy. D. Třeštík: Mysliti dějiny. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I., II.). Dějiny a současnost XXII, č. 4 a 5, 2000, s. 6-11, s. 29-32.
• František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 9-121.
• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Jan Frolík: Nejstarší církevní architektura na Pražském hradě – současný stav poznání. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference, 28.9.-1.10.1999 Uherské Hradiště-Staré Město, edd. L. Galuška, P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy Arch. ústavu AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 107-113.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. Velká Morava mezi Východem a Západem. Spisy Arch. ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001, s. 299-396.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Libri, Praha 2001.
• Jacek Banaszkiewicz: Gumpold, Vavřinec a Kristián, čili krátce o tom, jak se sněžná a severní Bohemia stávala součástí „požehnané“ Evropy. Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka. NLN, Praha 2003, s. 47-52.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Libri, Praha 2006.
• Anagramy objevené v textu díla Cosmae Pragensis chronica Boemorum aneb Kosmova kronika česká. Část I. – anagramy č. 1 až č. 131. Anagramy objevil a uspořádal František Borák, ze strojopisů F. Boráka přepsal a do tisku připravil Vladimír Merta, zrevidoval a chybějících 44 převodů ze staročeštiny zhotovil Jiří Kachlík. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 184-228.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah