18. VÁCLAVA
UČIL NA BUDČI
MORAVSKÝ BISKUP GORAZD-UČEN
Obrázkové odkazy
na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání
naší nejstarší historie. |
Poznámky:
|
1 –
|
Podle I. stsl.
legendy (charvátská redakce) se Václav naučil písmu
slovanskému i latinskému dobře. V jihoruské
(Vost.) i severoruské
(Min.) redakci ho písmu slovanskému (po knězovu návodu)
dala učit jeho bába Lidmila.
Pak ho jeho otec Vratislav poslal na
Budeč, kde se učil písmu latinskému. Podle
legendy Crescente
(po roce 974) poslal otec Václava na
Budeč, „aby ho tam cvičil v žaltáři
jistý kněz, zvaný Učen“.
Také Gumpold (983)
napsal, že se malý Václav vzdělával na
Budči. Kristián
(993)
se od Gumpolda neliší (jméno kněze, stejně jako Gumpold, neuvádí, ač jej
nejspíš znal z Crescente), navíc, na rozdíl I. stsl.
legendy, Václava svěřuje Ludmile do výchovy až po
Vratislavově smrti (ovšem tehdy měl Václav již 26 roků
– viz „Průběžný věk členů
prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“). Podle Vavřince (Laurentia) (1030) byl Václav dán
vlastním otcem na učení věd božských. Ve II. stsl.
legendě (asi 1063), která je přepracováním Gumpoldovy legendy,
je navíc uvedeno jméno kněze, Učený,
podle Crescente.
Podle D. Třeštíka (1997, s. 364, 366) Václavova bába Ludmila
sídlila na Budči, na Tetín údajně odešla až po
Vratislavově smrti, po rozmíšce s vdovou Drahomírou.
To by znamenalo, že písmu slovanskému i latinskému učil
Václava na Budči ještě za Vratislavova života tentýž kněz, zvaný Učen
(Učený). Kde se ale ve středočeském vévodství (viz mapka)
kolem roku 902 z ničeho nic vzal takto vzdělaný a učený kněz, že
získal takové přízvisko? Nepochybně přišel z Velké
Moravy, byl to tedy moravský kněz. |
|
Petr Šimík (2010).
Literatura:
• Václav Chaloupecký: Prameny X. století legendy Kristiánovy.
In: Svatováclavský sborník II, 2, 1939.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské
863-885. LD, Praha 1966.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad,
Praha 1996.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a
hrobové archeologie. Set Out, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Set Out, Praha 1998.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných
památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno
1998, s. 163-223.
•
Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. Jiřímu Slámovi
k sedmdesátinám. Dějiny a současnost XXI-6, 1999, s. 6-10.
• Dušan Třeštík: Biskup Vojtěch a vznik střední Evropy. D. Třeštík:
Mysliti dějiny. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“
národa (I., II.). Dějiny a současnost XXII, č. 4 a 5, 2000, s. 6-11, s. 29-32.
•
František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno
2001, s. 9-121.
•
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední
Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
• Jan Frolík: Nejstarší církevní architektura na Pražském hradě
– současný stav poznání.
Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference,
28.9.-1.10.1999 Uherské Hradiště-Staré Město, edd. L. Galuška,
P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy
Arch. ústavu AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 107-113.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. Velká Morava mezi Východem
a Západem. Spisy Arch. ústavu AV ČR Brno 17. Brno 2001, s. 299-396.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti
sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity,
svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště
českých knížat a králů. Libri, Praha 2001.
• Jacek Banaszkiewicz: Gumpold, Vavřinec a Kristián, čili krátce o
tom, jak se sněžná a severní Bohemia stávala součástí „požehnané“ Evropy. Dějiny
ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana
Třeštíka. NLN, Praha 2003, s. 47-52.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě
6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě
sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv.
Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní
odborné konference o rotundě, Znojmo
25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou
Moravu II. Libri, Praha 2006.
•
Anagramy objevené v textu díla Cosmae Pragensis chronica
Boemorum aneb Kosmova kronika česká. Část I. – anagramy č. 1 až č. 131. Anagramy
objevil a uspořádal František Borák, ze strojopisů F. Boráka přepsal
a do tisku připravil Vladimír Merta,
zrevidoval a chybějících 44 převodů ze staročeštiny zhotovil
Jiří Kachlík. In: Moravský historický sborník, Ročenka
Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 184-228.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno
2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|