|
[Pokračování ...].
[Král Karel] přišel v měsíci
květnu do paláce v Attigny. Tam pak jednal o rozdělení
vlády a přijal dvanáct poslů svého bratra Ludvíka [Němce].
Domýšlivě se domnívali, že pro tělesné zdraví Ludvíka, tak
pro úspěch – poněvadž byl jednak lstí, jednak bojem zajat Rostislav
Vinid,1
který byl po dlouhý čas jejich největším nepřítelem2
– že úmluvy učiněné mezi nimi nemusejí být tak přísně
zachovávány...
A [v Cáchách] přijal [Ludvík Němec] posly [papeže
Hadriána a císaře Ludvíka]3
... A když je zakrátko propustil, poslal je ke svému bratru
Karlovi. Sám pak, jak se jen poněkud pozdravil, spěchal do Řezna
a rozhodl, aby Rostislav, králek Vinidů, který byl zajat
Karlomanem lstí Rostislavova synovce, odsouzen k smrti a již po určitou
dobu vězněn, byl oslepen a poslán do kláštera...
Bertiniánské letopisy
k roku 870.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
|
Petr Šimík (2007).
Srovnání:
„Rodokmen
Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen Karlovců“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
150.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední
Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001. |
