MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

LEGENDY

 

CHVALOŘEČ
O SVATÉM CYRILU A METODĚJI

TÉHOŽ MĚSÍCE 6. (DUBNA) CHVALOŘEČ NA PAMÁTKU SVATÝCH
A PŘESLAVNÝCH UČITELŮ SLOVANSKÉHO NÁRODA,
BLAŽENÉHO CYRILA A ARCIBISKUPA PANONSKÉHO METODĚJE,
KTEŘÍ VYTVOŘILI PROŇ PÍSMO
A PŘELOŽILI NOVÝ A STARÝ ZÁKON DO JEHO JAZYKA.
PANE, POŽEHNEJ, OTČE.

   1. Bůh a Spasitel náš Ježíš Kristus z mnohé a nevýslovné lásky k člověku smiloval se nad pokolením lidským a nestrpěl, aby jeho stvoření bylo ovládáno ďábelskou lstí, proto se zjevil na zemi a byl živ s lidmi. Tím, že se stal podobným našemu tělu, odsoudil hřích svým tělem (Ř 8, 3), aby ti, kteří umírají v Adamu, v Kristu obživli (1K 15, 22). Neboť On jest pokoj náš, On, který „oboje spojil v jedno“, zbořil stěnu dělící (Ef 2, 14) a křížem usmrtil nepřátelství (Ko 1, 18; Zj 1, 5). Pak vstoupil na nebesa, usedl na pravici trůnu velebnosti na výsostech (Žd 1, 3) a v poslední dny přijde soudit živé i mrtvé (2Tm 4, 1) a jakožto spravedlivý soudce odplatí každému podle jeho skutků (Mt 16, 27; Ř 2, 6; Zj 2, 23). Neboť nechce smrti hříšníkovy, ale jeho obrácení a pokání, i když se sebevíc každý člověk oddává zlobě. Vždyť milostivý Bůh neopustil svého stvoření ani nezapomněl na dílo rukou svých, ale pro všechny roky a časy vyvolil muže a jejich skutky a hrdinné činy ukázal lidem, aby se jim stali podobnými a došli neskončeného života. A po nich proroky a po prorocích apoštoly, po apoštolech mučedníky a muže spravedlivé a učitele, což se stalo i v našem sedmém věku. Neboť oni řekli: Slepí budou vidět, hluší uslyší slovo Písma (Iz 35, 5), a všichni budou hlásat rozličnými jazyky veliké skutky Boží (Sk 2, 11).

   2. Byl pak v městě Soluni jeden muž jménem Lev, člověk bezúhonný, opravdový a zbožný, který se vystříhal všeliké zloby (Jb 1, 1) a plnil všechna přikázání Boží jako Job. Žil v tichosti a zbožnosti a měl sedm dítek jako Job. O něm platí, co praví prorok: Blahoslavený muž bojící se Boha, v jeho přikázáních bude mít velké zalíbení, potomstvo jeho bude mocné na zemi, rod upřímných dojde požehnání, sláva a bohatství bude v domě jeho a spravedlnost jeho potrvá na věky věků (Ž 111, 1-3). Z toho tedy kořene vzešly zvláště dvě skvoucí ratolesti, přinášející požehnané ovoce. Od mládí vedli život bezúhonný, neboť si učinili moudrost svou sestrou (Př 7, 4) a jí ozdobili duši i rozum, láskou pak a vírou předstihovali jeden druhého a stále víc rozkvétali v moudrosti jako libovonný kvítek.

   3. Blažený Konstantin, ač byl rodem mladší, rozumem a ctnostmi vzlétal do výšin jako orel na křídlech ducha a osvícen božsky zářícím světlem rozumu, vyvolená nádoba Ducha svatého1 (Sk 9, 15) a jím ozářen, stal se nepřebernou pokladnicí veškeré nauky filosofické. Neboť jako pramen zaplavující celý svět napájel žíznivé slovem Božím, jak řekl sám Pán Bůh Ježíš Kristus: Kdo věří ve mne, jak dí Písmo, potekou z útrob jeho proudy živé vody (J 7, 38), to jest dary životvorného Ducha. Neboť ten v něm vzkypěl a vyřinul se z jeho rtů a celý svět líbezně rozveselil tím, že každému národu rozséval slovo podle jeho chápavosti. Byl mu totiž dán dar mluvit jazyky podobně jako Apoštolu.

   4. Starší jeho bratr přeblažený Metoděj hned z mládí počal přijímat světské hodnosti, neboť rozkvétal moudrostí jako libovonný květ a byl proto všemi vladaři milován. V hovorech se jevil jako Šalomoun tím, že z hloubi svého srdce vynášel podivuhodná podobenství a naučení a otázky. Ve službě se choval ke všem ochotně jak anděl a ve válce byl strašlivý jako Samson a Gedeon a Jozue Nave.2 Proto přijal i hodnost velitele, ale setrval v ní jen krátce. Poznal, že tento svět plný nepokoje a zmatku pomíjí neužitečně jako stín, ale ještě víc byl zasažen jako střelou do srdce slovem Páně, jež dí: Co prospívá člověku, získá-li celý svět, ale na své duši škodu utrpí nebo ji zahubí, nebo co dá člověk výměnou za svou duši? (Mt 16, 26) Proto zaměnil věci pozemské za nebeské, pohrdl časnými a odřekl se jich a obrátil se k věčným.
   I odešel na Olymp3 a byl postřižen v černý šat s nadějí, že přijme jednou i bílé a neporušitelné roucho andělské. Byl poddán všem s pokorou a ponížeností v bdění i modlitbě, v oddechu i ve službě, v mimořádném postu, v střídmosti ustavičně, v čistotě ducha, v blahodárném pláči, za něhož roníval z očí pramen jako řeku, a tou omýval celé své tělo. Tělesného pokoje naprosto neznal, jaký je, ale noc co noc stával od západu slunce až do východu a nedopřával spánku svým očím ani svým víčkům dřímoty (Ž 132, 4) ani pokoje svým brvám, ale cvičil se v žalmech a zpěvech a písních duchovních (Ko 3, 16). Zároveň se snažil dostihnout života svatých otců. Jedny z nich překonal tichostí a mlčením, jiné postem a bděním a modlitbou i mimořádnou pokorou. A tak se stal proslulým mezi všemi otci, podoben velikému ArseniuAntoniuSávovi,4 neb naplňoval na sobě životy všech. Tu milostivý Bůh, jenž viděl, jak vytrvává v tak veliké námaze, pohnul srdce bratří, a ti vidouce jeho neobyčejnou horlivost ve službě Boží, divili se mezi sebou a oslavovali Boha dávajícího shůry milost těm, kdo pro něho pracují. Konečně uslyšel o jeho horlivosti i patriarcha. On i císař nutili jej, aby přijal hodnost metropolity na čestném místě. Když jej nemohli k tomu přiměti, ustanovili jej představeným kláštera, zvaného jménem Polychron,5 v němž bylo sedmdesát otců. Na to přistoupil a žil jako bez těla, ustavičně na modlitbách a pro všechny byl vším, aby všechny získal (1K 9, 22).

   5. Neboť i Písmo svaté o takovýchto [dvou] s pochvalou volá a praví: Moudrost předků budou vyhledávat a proroctvími se budou obírat, vypravování slovutných mužů uchovají v paměti a vniknou do spleti podobenství. Spolu s velmoži budou službu konat a před veliteli se osvědčí. Do země cizích národů se vypraví, dobré i zlé mezi lidmi zkusí. Srdcem svým na úsvitě se budou obracet k Bohu, který je stvořil, a před Nejvyšším se budou modlit a otevrou svá ústa k modlitbě a za své hříchy budou prosit. A bude-li chtít veliký Bůh, naplněni budou smyslem duchovním. Ten zajisté nechá proudem téci jejich řeč a moudrost. A na modlitbách budou oslavovat Pána, neboť on zjeví kázeň a učení jejich. Zákonem smlouvy Páně se proslaví. Mnozí budou velebit jejich rozum a na věky nebude vyhlazen. Památka jejich nezanikne a jméno jejich bude žít od pokolení do pokolení. Moudrost jejich budou hlásat národy a chválu jejich bude zvěstovat církev (Sir 39, 1-2; 4-9; 11-14), jejímiž byli mocnými podporovateli a neochvějnými sloupy, postavenými na tvrdém kameni víry, tím že napodobili praotce a patriarchy vírou a ctnostným životem a jejich skutky a práce v sobě dovršili, podobně jako veliký patriarcha Abrahám, praděd Kristův, když se stal vírou přesídlencem a příchozím v cizí zemi (Žd 11, 9), byl nazván přítelem Božím, a když přijal vírou od Boha úmluvu obřízky, nazván byl otcem mnohých národů (Gn 17, 5; Ř 4, 17-18).

   6. Tito dva svatí a přeslavní otcové byli ozdobeni touž vírou, tytéž činy dovršili. Neboť se stali přesídlenci ze své vlasti a příchozími do země cizí. Zákon pak dostali od Boha6 ne pro své plémě, jako Abrahám, ale pro národ, který nepoznal své pravice ani levice (Jon 4, 11), nýbrž s čím se setkávali, tomu se otrocky podrobovali a místo Tvůrci klaněli se stvoření jako Bohu. Přijali dále úmluvu nikoli obřízky jako Abrahám, ale křtu na odpuštění hříchů. Úmluva ta trvá na věky a byla dokonána a odevzdána samým Pánem naším Ježíšem Kristem. Mojžíš také, jenž byl s Árónem mezi kněžími Božími (Ž 99, 6), byl nazván bohem faraónovým (Ex 7, 1). Když zkrušil Egypt rozličnými ranami, vyvedl lid Boží z jeho poroby, ve dne sloupem oblačným a v noci sloupem ohnivým (Ex 13, 21; Ž 78, 14), rozdělil moře a po suchu je vyvedl na poušť (Ž 78, 13), a nepřátele utopil v bezedné hlubině. Pak na poušti bezvodé prorazil skálu a tak je napojil a andělským chlebem je nasytil. A když přijal od Boha zákon napsaný prstem Božím na kamenných deskách (Ex 31, 18), odevzdal jej lidem, aby jej plnili a ho poslouchali.
   [Pokračování ...].

Chvalořeč o svatém Cyrilu a Metoději (1. část).
Překlad Josef Vašica (1966).


Poznámky:

1 „vyvolená nádoba Ducha svatého“ – v této aluzi je skryto přirovnání Konstantina k apoštolu Pavlovi.
2 Samson a Gedeon byli izraelští soudcové, Jozue Nave (syn Nunův) byl nástupce Mojžíšův při exodu Izraelitů z Egypta; všichni prosluli chrabrými válečnickými činy.
3 Olymp – nikoli Olympos v Thesalii, bájné sídlo řeckých bohů, ale hora Olympos v Malé Asii, kde v 8. a 9. století byla řada klášterů; o odchodu Metoděje na Olymp se mluví v ŽM III.
4 Arsenios, Antonios a Sáva – tři významné postavy východního poustevnictví: Arsenios (asi 354-445) údajně okolo roku 395 opustil prostředí císařského dvora (v době vlády císaře Theodosia) a odebral se do pouště; Antonios byl jeden z nejslavnějších egyptských poustevníků 4. století, proslul hlavně díky legendě, kterou o něm někdy v letech 356-373 sepsal jeho přítel Athanasios (tzv. Pokušení sv. Antonína je zejména v západní ikonografii častým tématem); Sáva (Sabas) žil v letech 439-532; pocházel z Kappadokie, byl poustevníkem v Palestině a později zakladatelem významných klášterů; jemu se připisuje autorství pravidel klášterního života (Typikon).
5 Polychron – věta o ustanovení Metoděje opatem v tomto klášteře je doslovně převzata z ŽM IV; klášter Polychron ležel patrně na úpatí hory Olympos a asi byl totožný s klášterem Polychnion, srovnej F. Dvorník, Les légendes de Constantin et de Méthode vues de Byzance, Praha 1933, s. 211.
6 „Zákon pak dostali od Boha“ – J. Vašica, Byzantinoslavica 12, 1951, s. 171 připisoval tomuto místu velký význam. Domníval se, že jde o narážku na cyrilometodějský překlad právního textu Zakon sudnyj ljudem (tj. zákoník pro laiky).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Život sv. Konstantina-Cyrila“.
Život sv. Metoděje“.
Chvalořeč o sv. Cyrilu“.
Beatus Cyrillus“.

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 260-268.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 137, 146.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah