MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MÝTY A POVĚSTI

 

LIBUŠINO VAROVÁNÍ PŘED CIZÍM KNÍŽETEM
A ZPŮSOB VOLBY KNÍŽETE

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

4

O LIBUŠINĚ PROROCTVÍ

Libuše po krátké chvíli / řekla: „Ač jste potupili
mne i vše, co bylo dříve, / myšlenky mé nejsou lstivé.
Jenom duše zlá a podlá / vlastní obci škodit hodlá.
Vždyť jen v pospolitém svazku / najde obec mír a lásku.
Kdo ji zradí, dává v sázku / život, krb i všechnu chásku,
nenalezne klid a štěstí. / Proto radit chci vám bez lsti.
Soudit nebudu vás déle, / když chcete mít muže v čele.
Ženská ruka je však měkká, / od mužské vás trýzeň čeká.
To poznáte v chvíli jedné, / až váš kníže za poledne
k železnému stolu sedne. 
Nepřejte si cizozemce, / ten váš národ zhubí lehce.
Každý v cizině si stýská, / a tak hledá srdce blízká.
Každý k vládě zve si rádce, / cizince jen hňup a zrádce.
Cizák s cizáky se spojí, / váš hlas před ním neobstojí,
najde na vás na sta hříchů, / dům vám vezme, skot i líchu.
Neměň své za cizí právo, / neskláněj se, česká hlavo,
o to prosím naléhavě.1 / V jednotě je cesta k slávě.“

O LIBUŠINĚ KONI,
JENŽ PŘEMYSLA
PŘINESL

Pak dodala kněžna krátce: / „Vím, kdo by měl být váš vládce.
Jen jedno však řeknu o něm. / Jděte svorně za mým koněm,
jděte sborně, kam on běží / bez ohlavu, bez otěží,2
a tam, kam vás dovedla / jeho stopa, do sedla
vsaďte, koho on vám určí. / Střezte se však hádky prudší,
neboť oslabí vám duši / a zem na tisíc let zkruší.“
Dořekla. Kůň dal se v cval / a zamířil volně v dál.

   Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 4).

[Pokračování ...].


Poznámky:

1 Libušino varování před cizím knížetem u Dalimila dostává nacionální nádech. Srovnej tuto pasáž u Kosmy.
2 Určené poselstvo má následovat Libušina koně, sice osedlaného, ale bez ohlávky, bez otěží – tzn. nepochybně bez jezdce. Do sedla usedne až nově nalezený kníže ke zpáteční cestě. K tomu srovnej výklad znojemských maleb, kde je v úvodní scéně také zachycena jízdní družina (údajné Libušino poselstvo k Přemyslovi), od našich odborníků – viz článek „Historie psaná štětcem“.

Předchozí kap. 3.: O soudci Krokovi a jeho třech dcerách, Libušin soud.

Srovnání:
Varování před cizím knížetem: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Způsob nalezení knížete: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Historie psaná štětcem“ aneb malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.

Následuje kap. 5.: Nalezení Přemysla a pozvání k obědu.

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah