3
[Pokračování ...].
První Čechové pak byli rodem Slované, totiž Elysané.
Elysa se totiž nazývá Solaris. Odtud je Eliopolis město Slunce u
Izaiáše.1 A toto pokolení bylo ušlechtilé mravy, vzhledné
postavou, spanilé leskem vlasů, silných a urostlých těl, mírné
v obličejích, mírumilovné v jednání, družné, vlídné a přívětivé.
Jejich strava byla střídmá: jedli žaludy a pili zdravou vodu z
bystřiny, začali se také živit masem zvěře. Potom si začali
brát manželky z dcer Gomerových a z národů, které je
obklopovaly, brali si ale po zvyku prvních pohanů více manželek.
Neměli mezi sebou ani zákon ani krále ani knížete, ale žili po
zákonu přírody – kdokoli se jevil moudřejší, rozsuzoval pře
a spory.
Byl mezi nimi jeden muž jménem Krok,
podle něhož dostal jméno hrad, který přiléhá k lesu Zbečno.
Tento muž byl velice bohatý, obdařený moudrostí a výmluvností,
byl všemi ctěn při radách, soudech a rozhodování sporů. Neměl
mužských potomků. Za manželku měl věštkyni,2 která porodila tři
dcery, také věštkyně, z nichž první Kazi
byla nejučenější a podle vzniklo přísloví o tom, co je nenávratně
ztraceno: „To nemůže napravit ani Kazi“. Až dodnes je vidět
její hrob na břehu řeky Mže vedle cesty, kudy se jde do končin
kraje bechyňského přes horu Osek.3 Druhá věštkyně, její
sestra jménem Teta, vybudovala
hrad Tetín u řeky Mže, velmi pevný přirozenou polohou. Teta
byla kouzelnice a čarodějka, vynašla celé pověrečné učení a
učila nevzdělané lidi uctívat stvoření místo stvořitele. Třetí,
nejmladší, ale rozvahou nejpřednější, se jmenovala Libuše.
Postavila velmi pevný hrad jménem Libušín u lesa, který se táhne
ke Zbečnu.4 Převyšujíc moudrostí muže, žila mezi ženami, prozíravá
v radě, výmluvná v řeči, čistá tělem a vynikající ušlechtilostí
mravů, laskavá a vlídná a všem milá. Věšteckým nadáním předpověděla
mnoho tajného a budoucího. Proto si ji všechen lid postavil
do čela místo otce jako soudce. A velmi moudře konala právo.5
Jan Marignola: Kronika česká,
kn. II. (3. část).
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007). Srovnání:
O soudci Krokovi: Kristián, Kosmas, Dalimil,
Pulkava, Marignola, Palacký.
O třech Krokových dcerách: Kristián, Kosmas,
Dalimil,
Pulkava, Marignola, Palacký. Následuje
4. část: Libušin soud.
Literatura:
• Jan Marignola: Kronika česká. Kroniky
doby Karla IV. Ed. Marie Bláhová-Jana Zachová, Svoboda, Praha 1987, s. 445-524. |