MM - pověsti - Dalimil O Neklanovi

MORAVIA MAGNA

POVĚST O NEKLANOVI

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA
17
O MOUDRÉM NEKLANOVI	Když pak zemřel Křesomysl, / Neklan vlád. Měl moudrou mysl, ale chybu jedinou. / Nebyl žádným hrdinou. Z koně nebyl nikdy sklán. / Proto snad je Neklan zván. Kdo nehledá sváry, kdo má / rád klid, šťasten žije doma, a tropit si z něho smích / pro to, byl by věru hřích. V boj se žene blázen leda, / mudroch cestu k smíru hledá, ač se zdá být zbabělý, / obklopen je přáteli. Blázen půtku pošetilou / nerozumně řeší silou. Váží si ho vojáci, / na slávu však doplácí. Když je chrabrý moudrý kníže, / získá slávu přes potíže, neboť každý dobře ví, že nebojí se smrti, már, / že od boha dostal dar k rozkvětu svou zemi vést, / rozmnožovat její čest. Ten dar chyběl Neklanovi. / I když rozumnými slovy vládl lidu ve zdraví, / bojovat měl obavy.¹ Často, přečasto se stává, / že ubírá slabá hlava odvahu všem údům těla. / Tak celá zem zmalátněla a Vlastislav, kníže z Žatce, / v boji porazil ji hladce. S Pražany se podvakrát / bil, zbudoval pevný hrad za Řípem a Lovošem a na paměť oné slávy / nazval hrdě Vlastislaví město, odkud vládl všem.²

Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 17).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –

Co vše se dá vydedukovat z pouhého Kosmou smyšleného jména a příběhu zpracovaného podle Vergiliovy Aeneidy, Homérovy Íliady (Ilias Latina patřila v katedrálních školách v době Kosmově k povinné četbě v rámci tzv. trivia), legendy tzv. Kristiána a skutečné události z Kosmovy současnosti – vyvraždění Vršovců v roce 1108 (Kosmas III, 23-24) (J. Sadílek 1997, s. 131).

2 –

Podle D. Třeštíka (1997, s. 69) byla Kosmova interpretace pověsti o lucké válce archeologicky potvrzena (?!). Podle archeologa Zdeňka Váňi pochází vykopaný materiál z doby, kdy byla, podle Kosmovy „zprávy“, Vlastislav za vlády knížete Neklana zničena! (V. Karbusický 1995, s. 40).
V případě přemyslovské pověsti je geografie, kterou podává Kosmas, možná teprve někdy od prvních desítiletí 10. století, po vzniku Libušína a Tetína, ačkoli pověst samotná je nepochybně mnohem starší – míní D. Třeštík (1997, s. 69). Může pocházet nejdříve z doby po roce 863, kdy král-oráč Rostislav přivítal na Moravě byzantské věrozvěsty Konstantina a Metoděje, mnohem spíš až z doby po roce 872, kdy Rostislavův syn Bořivoj přišel do Čech šířit moravské křesťanství. Proto pověst v Kristiánově podání, které je oproti Kosmovu o 120 let blíže vzniku pověsti, raději vůbec nespecifikuje, kde Čechové moudrého oráče Přemysla nalezli. Smyšlenou geografii příběhu dodal až Kosmas, to je tedy podle D. Třeštíka nesporné. Je skutečně nesporné, že křesťanský oráč svoji činnost nemohl vykonávat v severočeských Stadicích, jež do příběhu dodal Kosmas, ale na Moravě. A mohlo to být původně i Znojmo, kde je také tento křesťanský příběh zaznamenán na malbě v křesťanské kapli. Že právě znojemské malby použil Kosmas jako obrazový scénář ke své verzi pohanského libušopřemyslovského mýtu, se dnes ukazuje jako nesporné. Další kronikáři (Dalimil, Pulkava, Marignola) už jen upravovali jeho podání.

Předchozí kap. 16.: Přemyslova smrt a jeho následníci (od Nezamysl po Křesomysla).

Srovnání:
Přemyslovi mytičtí následníci (pokračování): Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Tabulka 2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah