|
5. KDO BYL DŘÍV?
PŘEMYSL, NEBO
ROSTISLAV?
|
Obrázkové odkazy
na některé stránky MM,
které zásadním způsobem mění
dosavadní zažité podání
naší nejstarší historie. |
Poznámky:
|
|
1 –
|
Velkomoravský
kníže (a pozdější král)
Rostislav vládl na Moravě od
roku 846. V roce 862 pozval na Moravu „ke
křesťanské orbě“ byzantské věrozvěsty Konstantina a Metoděje.
Ti zde působili téměř čtyři roky a poté odešli do Říma,
aby tam byli jejich učedníci vysvěceni na kněze. Konstantin v Římě
umírá, na Moravu se vrací jen Metoděj, který byl mezitím vysvěcen
na arcibiskupa. V roce 870 Rostislava zradil jeho synovec
Svatopluk a vydal ho Frankům.
O 120 let později tuto historii stručně vylíčil mnich
Kristián (993) v 1. kap. své legendy
„Vita et passio
sancti Venceslai et sancte Ludmile ave eius“. Rostislavovo jméno
však zamlčel. Prokazatelně přitom čerpal ze Života
sv. Konstantina-Cyrila, Reginonovy
kroniky a z Fuldských
análů. Zde všude se však jméno „Rostislav“
vyskytuje, čili jej nepochybně znal.
Ve 2. kap. pak píše o tom, jak se Slované čeští na
radu hadačky-panny vydali hledat prozíravého a rozvážného
muže, „kterýž jen vzděláváním [Božích] polí se zabýval“,
který by je zbavil moru (ten je zde symbolem pohanství).
Kristián tohoto oráče, kterého Čechové někde (neznámo kde)
nalezli, pojmenoval „Přemysl“. Čechové si ho pak ustanovili
„knížetem čili správcem“.
Kde Slované čeští tehdy hledali a pak také nalezli, vyplývá
z mapky „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Moru čili pohanství bylo možné se zbavit pouze křesťanskou
orbou. Mezi moravského krále-oráče Rostislava a českého
oráče
Přemysla proto můžeme položit rovnítko. Kristiánův smyšlený
Přemysl
je ve skutečnosti historický, „prozíravý a rozvážný“, moravský král Rostislav.
Rostislavovo p ř á n í , vyslovené
v žádosti byzantskému císaři
Michaelu III. o biskupa-učitele, „aby
i jiné země, pozorujíce to, nás napodobily“
(v náboženství křesťanském), se v případě Čech,
později pak i Uher a Polska, v y p l n i l o . |
|
|
Petr Šimík (2009).
Literatura:
• Václav Novotný: České dějiny I/1. Od nejstarších dob do
smrti knížete Oldřicha. Jan Laichter, Praha 1912.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského
průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
•
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště.
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu
1993-1994.
MNK, Brno 1995, s. 167-211.
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
•
Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad,
Praha 1996.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia (reprint 1.
vydání Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
•
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin
raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
•
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského
hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského
národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407,
bar. příl. s. 48-32.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|
