|
HOSPODÁŘSKÉ A
POLITICKÉ CENTRUM NITRANSKÉHO KNÍŽECTVÍ |
|
Hradiště Bojná se nachází hluboko v pohoří Povážský Inovec, které oddělovalo dvě v 9. století intenzivně osídlené oblasti – Pováží a Ponitří. Už na začátku devátého století tudy vedlo několik známých historických cest, které v zanedbané podobě existují
dodnes (obr. 1). Jedna z nich
vedla z Bojné v Ponitří do Moravan nad Váhem v Pováží.
|
Obr. 1. Hradiště a dvorce z
9. století v oblasti Povážského Inovce
s vyznačením cest spojujících Pováží s Ponitřím.
|
|
Na hřbetu táhlého návrší v severozápadní části nad Bojnou bylo výšiné hradiště, kde se vybíralo mýto. Nacházelo se na 11 hektarech opevněné
plochy (obr. 2). Bojná, kterou nazýváme též Valy nebo Turecké Šance, tak bylo jedním z největších opevnění v celé Karpatské
kotlině.
|
|
Obr. 2. Bojná I. Letecký pohled od
jihovýchodu.
|
|
Zachovaly se hliněné valy, staré více než 1100 roků, které obepínaly vnitřní hradiště, jehož délka byla přibližně 600 metrů a šířka 200 až 300 metrů. Valy jsou výborně zachovalé, i když dnes mají jen dvě třetiny původní výšky
(obr. 3). Místy byly zvenku až 8 metrů vysoké, zevnitř 3,5 metru.
|
|
Obr. 3. Bojná I. Východní
brána hradiště.
|
|
Opevnění bylo orientované směrem na západ, tedy na Pováží. To znamená, že hospodářské zázemí bylo v Ponitří a sousedé, vůči kterým se museli bránit, byli na Pováží, což mohli být příslušníci moravského knížectví. Naznačuje to také nález dalších dvou opevnění, označených jako Bojná II a Bojná III
(obr. 4), která využívali Germáni už ve 2. a 5. století.
V 9. století tedy byly Valy Bojná součástí systému obrany důležitých přechodů z Pováží do
Ponitří.
|
Obr. 4. Raněstředověká
opevnění v okolí Bojné
(nahoře hradiště I, vpravo II, dole III).
|
|
Archeologové doposud objevili a prozkoumali celou řadu příbytků-zemnic i větších nadzemních staveb. Na vnitřní straně hradiště se našly zbytky dřevěných komor, do kterých si tehdejší obyvatelé ukládali cennosti nebo pracovní nástroje.
Významným nálezem je objevená kolekce zbytků drátěných košil. Tato ochranná zbroj byla v té době velmi vzácná a nosili ji jen elitní
bojovníci.
|
Obr. 5. Vlevo pozlacené
bronzové nákončí opasku z hradiště Bojná I.
Vpravo nákončí z Modré u Velehradu.
|
|
Nálezy osahují přibližně 800 kovových předmětů, zlatem a stříbrem tauzovaná železná nákončí opasků,
ostruhy (obr. 7), různé šperky, řemeslné a zemědělské nástroje. Našla se tu i železem okovaná dřevěná
vědra.
|
|
Obr. 6. Železná kování řemenů.
|
|
Obr. 7. Hromadný nález
ostruh.
|
|
Unikátem je nález kompletního bronzového zvonu
(obr. 8) a pak úlomky ještě dalších dvou zvonů včetně tzv. srdcí, která úderem do zvonu vytvářela
zvuk.
|
Obr. 8. Bojná I – bronzový
zvon. Výška zvonu
(bez závěsného oka) je 160 mm, hmotnost 2180 g.
|
|
Dalším unikátem jsou pozlacené
plakety (obr. 9), pravděpodobně z přenosného oltáře. Na plaketách jsou krátké texty, které jsou předmětem dalšího bádání. Jedna skupina německých badatelů si předsevzala oltář rekonstruovat.
Datum vzniku tohoto nálezu stanovili mezi roky 780 až 820. To přesně zapadá do pribinovského období Nitranského
knížectví. |
Obr. 9. Plakety č. 1 a 5
z pozlaceného měděného plechu.
Výška vytepaných postav je cca 10 cm.
|
Uvedené unikátní nálezy svědčí o křesťanské misii
na Nitransku ještě před příchodem Konstantina a Metoděje na Moravu.
Význačná část nálezů z hradiště Bojná je vystaveno v muzeu v Nitře. |
|
Petr Šimík (2009).
Poznámky:
|
|
|
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Aktuality: „Odkrývání VM
pohřebiště ve Znojmě-Hradišti pokračuje“ (2008).
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“
(2008).
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský
komiks v moravské křesťanské
kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli
velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi?
Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních)
biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče
(2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty
Antiochejské
v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba
(2005, 2006).
Rodokmeny: „Údaje pozdní tradice“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Literatura:
• Karol Pieta-Alexander Ruttkay-Matej Ruttkay (eds.): Bojná.
Hospodárske a politické centrum nitrianskeho kniežatstva.
Archaeol. Slov. Monogr., Studia, tomus IX. Archeologický
ústav Slovenskej akadémie vied v Nitre, Nitra 2006. |
