NA VELKOMORAVSKÉM HRADIŠTI SV. HYPOLITA
POKRAČUJE ODKRÝVÁNÍ ROZSÁHLÉHO POHŘEBIŠTĚ

   Zatímco v loňském roce archeologové odhalili 28 hrobů, v letošním roce k nim přibylo dalších 80. B. Klíma k tomu řekl: „Vše nasvědčuje tomu, že se díváme na centrální nekropoli znojemského Hradiště. Jedinečná je v tom, že se tady pravděpodobně pohřbívalo už od osmého století, v předvelkomoravském období, čemuž nasvědčují žárové hroby, které jsme zachytili. Na základě prvních nálezů usuzujeme, že hřbitov sloužil i po pádu Velké Moravy, do druhé poloviny desátého století. Srovnatelných nekropolí je na Moravě velmi málo. Pokud se potvrdí naše odhady, máme před sebou léta práce na jednom z největších moravských pohřebišť“.

Petr Šimík (2008).

Zdroj: www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.znojmo-hradiste.wz.cz a www.znojemsky.denik.cz.

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Objev velkomoravského pohřebiště ve Znojmě-Hradišti“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanoch“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
• Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Recenzovali PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka Ph. D. Libri, Praha 2001.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
• Bohuslav Klíma, jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 141, řada společenských věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Petr Šimík: Největší archeologický podvod století? Bořivoj má být znovu pohřbený jako Boleslav I. In: Buchlovský zpravodaj, ročník IX., číslo 10. Buchlovice 2003.
• Peter Baxa-Renata Glaser-Opitzová-Jana Katkinová-Viktor Perus: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch. In: Pamiatky a múzeá č. 4, 2004, s. 65.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše, Brno 2004.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.