ARCHEOLOGOVÉ VYKOPALI V MĚSTSKÉ ČÁSTI ZNOJMA, NA HRADIŠTI,
DVĚ DESÍTKY VELKOMORAVSKÝCH HROBŮ
(Martin Moštěk, Znojemské noviny, pátek 2. listopadu 2007, s. 3)

   Zodpovědný stavař
Archeologové mohli být na stopě už před deseti lety. „Navzdory domluvě ovšem tehdy stavebník na blízké parcele vykopal základy svého domu dřív, než jsme místo prozkoumali,“ posteskl si archeolog.
   Na parcele manželů Šobových měli výzkumníci větší štěstí. „S docentem Klímou jsme se domluvili, že co nejrychleji prozkoumají část přímo pod domem a poté jim podle dohody umožníme zkoumat další části našeho pozemku nejspíš v letních obdobích, kdy má k dispozici víc studentů,“ řekl stavebník Radovan Šoba.
   Nález na staveništi ho zaujal, i když mu zkomplikoval plány. „Z hlediska archeologie je to jistě významná událost a svým způsobem mě to potěšilo. Na druhé straně to brzdí stavbu,“ dodal Šoba.
   „Na dřívějších výzkumech jsem se k žádnému hrobu nedostala, tenhle je první. Je to zajímavá zkušenost,“ řekla studentka historie a archeologie Petra Bastlová.
   Klíma předpokládá, že výzkum na místě skončí do dvou týdnů. Skupina studentů pod jeho vedením zatím prozkoumala prvních několik hrobů. „V hrobě dospělého muže jsme našli zajímavou dýku, v dětském hrobě nožík, keramiku a slepičí vejce. Nyní odkrýváme kostru dospělé ženy velmi drobného vzrůstu. U pasu měla váček, ve výbavě hrobu byly i drobné kovové předměty. Zda jsou to součásti oděvu, nebo drobné šperky zjistíme po důkladnějším očištění v dalších dnech,“ informoval Klíma.⁴

Martin Moštěk

Zpracováno podle článku ve Znojemských novinách,
pátek 2. listopadu 2007, s. 3.

[Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Aktuality: „Odkrývání VM pohřebiště ve Znojmě-Hradišti pokračuje“ (2008).
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
• Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Recenzovali PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka Ph. D. Libri, Praha 2001.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
• Bohuslav Klíma, jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 141, řada společenských věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Petr Šimík: Největší archeologický podvod století? Bořivoj má být znovu pohřbený jako Boleslav I. In: Buchlovský zpravodaj, ročník IX., číslo 10. Buchlovice 2003.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Peter Baxa-Renata Glaser-Opitzová-Jana Katkinová-Viktor Perus: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch. In: Pamiatky a múzeá č. 4, 2004, s. 65.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše, Brno 2004.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.