|
VRANOV NAD DYJÍ
– HRADIŠTĚ NA PTAČÍM VRCHU |
|
K možné lokalizaci Sámova
Vogastisburgu naposledy přispěl
Ing. Jaroslav Růžička ze Znojma (2006). Umísťuje jej do
blízkosti Vranova nad Dyjí (obr.
1) v pravděpodobném směru tažení
Austrasijců jižními Čechami a po proudu řeky Dyje na východ do centra
Sámovy říše, předpokládaného v Pomoraví (viz mapka
Sámovy říše s vyznačenými směry tažení tří proudů
Dagobertova vojska).
|
|
Obr. 1. Vranov
nad Dyjí (foto P. Šimík 2006).
|
|
V bezprostředním sousedství Vranova nad Dyjí (na
již výše zmíněné mapce
uvedený pod č. 19) se
nalézá plochý „Ptačí vrch“
– viz mapka na obr.
2 níže.
|
|
Obr. 2. Ptačí vrch u Vranova
nad Dyjí (J. Růžička 2007).
|
|
Od severu a východu
je Ptačí vrch chráněný
hlubokým údolím řeky Dyje (obr.
3), z jihu pak údolím Junáckého potoka (obr.
4). Úzká šíje jej rozděluje na dvě části, rozsáhlejší
„předhradí“ v západní části a samotný „hrad“ na východě
skalní ostrožny.
|
Obr. 3. Pohled proti proudu řeky
Dyje, vlevo plochý Ptačí vrch.
Snímek zachycuje situaci před stavbou hráze Vranovské přehrady
(z archivu V. Vlasáka).
|
|
Celá popsaná a červenou
čarou vymezená oblast Ptačího vrchu (viz obr.
2 výše) představuje plochu asi 277 ha, z toho opevněné území asi
122 ha.
|
Obr. 4. Pohled na východní část
Ptačího vrchu a údolí Junáckého potoka
od jihu z vranovského zámku (foto K. Janíček 2007).
|
|
Jak v místě šíje, oddělující
hrad od předhradí, tak na snadněji přístupném levém okraji
Ptačího vrchu, tzn. západním směrem na Lančov,
v nejužším místě mezi Lančovskou zátokou a Junáckým
potokem, lze ještě dnes místy nalézt zbytky příkopů a valů
(obr. 5).
|
Obr. 5. Zbytky příkopů a
valů předpokládaného
Vogastisburgu. Na horních dvou snímcích
směrem k lančovské zátoce, dole směrem do údolí Junáckého
potoka (foto J. Růžička 2007).
|
|
Nemohl by být
plochý „Ptačí vrch“ u Vranova nad Dyjí hledaným
Vogastisburgem, uvedeným v kronice tzv. Fredegara jako Sámova
pevnost, která po tři dny vzdorovala Dagobertovu vojsku, aby
nakonec její obránci (zřejmě poté, co dorazily posily) zahnali
útočníka na útěk?1 Fonetickou blízkost
obou názvů při přepisu do současné němčiny ukazuje tabulka
1 níže. |
| pták, ptáci |
r Vogel, -s |
| stůl |
r Tisch |
| vrch, kopec,
hora |
r Berg |
| stolová hora |
r Tisch-berg |
| plochý Ptačí
vrch |
r Vogels-tisch-berg |
| hrad, opevněné
sídlo |
e Burg2 |
| hrad na plochém
Ptačím vrchu |
e Vogels-tisch-burg |
|
Tab. 1. Od Fógls-tiš-burgu
k Vogastisburgu.
|
|
Na kolorovaném plánku okolí Vranova
nad Dyjí z roku 1836 (obr. 6a)
je ve východní části Ptačího vrchu uvedeno na dvou místech
označení „Vogelstoß“ (obr.
6b). |
Obr. 6a. Plánek okolí Vranova
nad Dyjí z roku 1836 (Okresní archiv Znojmo).
Skalní ostrožna ve tvaru trojúhelníka, obtékaná ze severu a východu
řekou Dyjí,
zde nese na dvou místech (viz šipky) označení „Vogelstoß“
(obr. 6b).
|
|
Obr. 6b. Nápis „Vogelstoß“
je na plánku ostrožny (obr. 6a)
uvedený na dvou místech.
|
|
Jak lze dospět k názvu
Vogastisburgu nejen foneticky, ale i významově, ukazuje následující
tabulka 2. |
| r Vogel |
pták |
| r Stoß |
rána, úder |
| stoßen |
strčit,
vrazit; vrhnout se na kořist |
| r Vogelstoß |
úderný oddíl;
odolný proti nárazům |
| e Burg2 |
hrad, opevněné
sídlo |
| e Vogel-stoß-burg |
hrad ...
(???) doplňte sami |
|
Tab. 2. Od Fógl-štoss-burgu
k Vogastisburgu.
|
|
Výše předložený výběr
ze všech dosud soustředěných podkladů lze považovat za dostatečný k tomu, aby na lokalitě „Ptačí vrch“ u Vranova
nad Dyjí byl zahájen archeologický výzkum. Teprve ten by měl
potvrdit či vyvrátit správnost původního předpokladu J. Růžičky
o možné lokalizaci hledaného Sámova Vogastisburgu v Podyjí.3
V každém případě se na plochém
Ptačím vrchu nalézalo zřejmě dobře opevněné sídlo, zbývá jen na základě
archeologických nálezů určit dobu, ve které bylo osídleno,
kdy zde bylo vybudováno opevnění a po jak dlouhou dobu asi se zde osídlení
udrželo.
|
|
Obr. 7. Pohled z plochého Ptačího vrchu
na jih, v pozadí vranovský zámek (foto J. Růžička 2006).
|
|
Dle podkladů Ing.
Jaroslava Růžičky zpracoval Petr Šimík (2007).
Poznámky:
|
|
1 –
|
Dosud vytypované lokality vyřazují ze hry
archeologické nálezy. Ty pocházejí buď z doby starší
(např. Úhošť u Kadaně – impozantní stolová hora nad vsí
Úhošťany, č. 5),
nebo naopak mladší (např. Domažlice-Tuhošť, č. 3).
Jedině na vrchu Rubín
u Podbořan (č. 18) (katastr Dolánky, obec Kaštice
a Pšov, okres Louny) nové sondáže (V. Kruta a J. Bubeník)
i získaná kolekce keramiky a dalších nálezů prokázaly osídlení
a také opevnění celé polohy snad již na sklonku 6. století
(Z. Měřínský 2002, s. 209).
Avšak tato lokalita zase nevyhovuje svou menší rozlohou.
Poloha zde uvedených (a dalších uvažovaných)
lokalit – viz mapka: „Předpokládaný rozsah Sámovy
říše“.
|
| 2 –
|
Ve staré burgundštině (IV. kniha
Kroniky tzv. Fredegara vznikla někde v Burgundsku) neznamená
burg hrad, nýbrž burgus – osadu kupců (Z. Měřínský 2002, s. 204). To ovšem nic nemění na tom, že se
muselo jednat o dobře opevněné sídlo, když po tři dny dokázalo vzdorovat obléhatelům.
Jeho součástí mohla být i „osada kupců“ – chráněné útočiště
kupeckých karavan na předhradí.
|
|
3 –
|
V rámci úvah vymykajících se
již vědeckému bádání se (při hledání Vogastisburgu –
pozn. PŠ) dostalo „zasloužené“ pozornosti
také Hostýnu na východní Moravě (č. 18) a hlavně jihomoravskému
Znojmu (č. 13) (Z. Měřínský 2002, s. 206).
Přes tuto ironickou poznámku
lze právě Podyjí pokládat za oblast, kde by
se hledaný Sámův Vogastisburg měl nejpravděpodobněji nalézat, pokud měl
Dagobert v úmyslu napadnout centrum Sámovy říše a ne centrální
oblast Čech – viz mapka: „Předpokládaný rozsah Sámovy
říše“.
|
|
|
Petr Šimík (2007).
Srovnání:
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“
(2008).
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský
komiks v moravské křesťanské
kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli
velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi?
Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních)
biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče
(2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty
Antiochejské
v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba
(2005, 2006).
Kroniky: „O Sámovi, prvním králi Slovanů,
v kronice tzv. Fredegara“.
Mapky: „Předpokládaný rozsah Sámovy
říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy
za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmeny: „Údaje pozdní tradice“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Literatura:
• Miroslav Ivanov: Podivuhodné příběhy. Praha 1970, s. 11-29.
•
Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Postavy panovníků na
českých a moravských denárech. Znojmo 1986.
•
Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě, s. 569-572. ČsČH XXXV-4,
Praha 1987, s. 548-576. Zde v pozn. 79 na s. 570-571
uvedena další literatura k lokalizaci
Vogastisburgu.
•
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
55n.
•
Michal Lutovský-Naďa Profantová: Sámova říše. Academia, Praha
1995.
• Dušan Třeštík: Objevy ve
Znojmě, s. 92-94. In: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík:
Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set out, Praha 2000,
s. 67-99. Zde v pozn. 370 na s. 133-134 uvedena další literatura
k lokalizaci Vogastisburgu.
•
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední
Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
•
Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou
Moravu I. Libri, Praha 2002, s. 191n. |
