MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

AKTUALITY

 

KOSTEL SV. MARKÉTY ANTIOCHEJSKÉ V KOPČANECH

NEJSTARŠÍ DOCHOVANÝ KŘESŤANSKÝ KOSTEL VE STŘEDNÍ EVROPĚ

   Nenápadný kostelík u západoslovenské obce Kopčany, který byl celá staletí přehlížen, je podle nejnovějších zjištění archeologů nejstarším dochovaným křesťanským kostelem ve střední Evropě. Prokazatelně totiž pochází „nejpozději“ z devátého století a je jedinou velkomoravskou stavbou, která se zachovala. O tomto unikátu přitom dosud nevěděla ani církev.
   „Jde o nejstarší dochovaný křesťanský kostel nejen na Slovensku, ale i ve středoevropském regionu“, řekl šéf archeologického výzkumu Peter Baxa, který v úterý zveřejnil výsledky bádání.
Kostel sv. Margity Antiochijské v Kopčanoch (26 kB)
Obr. 1. Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech (foto ČTK).

   Kostel sv. Markéty Antiochejské byl původně považován za stavbu z 9.-11. století, předchozí bádání ale nepotvrdila, zda jde o stavbu z období Velké Moravy. Budovu dlouhou necelých devět metrů a širokou asi pět metrů znali pouze odborníci a místní obyvatelé. „Tento kostel je paradoxem slovenské a československé archeologie. Až do roku 1994 nebyl uznán jako kulturní památka“, uvedl Baxa.
   Přelom znamenala až rekonstrukce kostela, která začala v roce 1999, a následný archeologický výzkum. Vědci ale až letos objevili u kostelíka tři hroby, v nichž našli také dva pozlacené bronzové knoflíky1 a náušnice, které jsou z 9. století – tedy z období Velké Moravy. Archeologové tvrdí, že hroby pocházejí až z období po dobudování kostela, který proto podle Baxy pochází „nejpozději“ z 9. století. Mimořádný je také stav, v jakém se kostel zachoval – z 80 procent je totiž stavba původní.

Lokalizace nejstaršího kostela ve střední Evropě (38 kB)
Obr. 2. Obec Kopčany leží na levém břehu řeky Moravy na slovenském území,
přesně proti známé archeologické lokalitě – velkomoravskému hradišti Valy u Mikulčic.2
   Dohromady se na území někdejší Velké Moravy zachovalo jen 24 staveb, šlo ale vesměs pouze o jejich základy; nadzemní části jen s několika výjimkami zmizely.3
   Slovenští památkáři a ministerstvo kultury nyní usilují o to, aby organizace UNESCO zapsala kostelík do seznamu nejvýznamnějších světových kulturních památek. (čtk)

Zpracováno podle článku v Lidových novinách,
pátek 12. listopadu 2004, s. 12.


Poznámky:

1 V článku uvedené „pozlacené bronzové knoflíky“ budou asi „velkomoravské gombíky“. Byly nalezeny i na dalších velkomoravských lokalitách: Valy u Mikulčic, Uherské Hradiště-Staré Město, Uherské Hradiště-Sady, Pohansko u Břeclavi, a také v Kouřimi ve východních Čechách.
2 Kostel sv. Markéty Antiochijské se nachází severozápadním směrem necelý 1 km od dnešní obce Kopčany – viz podrobná mapka. Něco málo z historie obce Kopčany najdete ZDE. O archeologických výzkumech uskutečněných do roku 2004 se dočtete ZDE.
3 Ve velké většině nešlo ani o „jejich základy“, ale pouze o negativ základové spáry, vyplněný kamennými úlomky a zbytky malty. Velkomoravské stavby byly pozdějšími staviteli využívány jako snadno dostupné „kamenolomy“.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Dolní Pomoraví“.
Lokality: „Kopčany – kostel sv. Markéty Antiochejské“.
Archeologie: „Kostol sv. Margity Antiochijskej v Kopčanoch“.
Aktuality: „Bojná. Hospodářské a politické centrum Nitranského knížectví“.
Aktuality: „Další velkomoravský kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).

Literatura:
• Josef Cibulka: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. NČAV, Praha 1958.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně – svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Peter Baxa-Renata Glaser-Opitzová-Jana Katkinová-Viktor Perus: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch. In: Pamiatky a múzeá č. 4, 2004, s. 65.

• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše, Brno 2004.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah