DALŠÍ
VELKOMORAVSKÝ KOSTEL NA POHANSKU
Archeologové
objevili u Břeclavi torzo kostela z Velké Moravy
(ČT24, pondělí 7. července 2008) |
Břeclav / Archeologové objevili
na hradišti Pohansko u Břeclavi pozůstatky kostela z dob Velké Moravy. Jde o druhý kostel v této
oblasti o rozloze 65 hektarů, která byla v 9. století významným společenským centrem.1
Až dosud se předpokládalo, že měla kostel pouze jeden. Pozůstatky prvního
chrámu z období Velké Moravy se na Pohansku podařilo archeologům objevit před 30
lety.2
|
Obr. 1. Pohansko u Břeclavi
– rekonstrukce velmožského dvorce s (prvním) kostelem.
|
Obr. 2. Pohansko u Břeclavi
– základy (prvního) kostela v areálu velmožského dvorce.
Vlevo v pozadí zámeček Pohansko.
|
„Nalezli jsme zdivo, tedy maltu, která je podobná maltě z prvního kostela a samozřejmě také kameny. Objevili jsme i části zborcených zdí. Nyní začneme pátrat po základech stavby," řekl jeden z archeologů Petr
Dresler.
|
Obr. 3. Archeologický výzkum
druhého kostela
na Pohansku u Břeclavi.
|
Kolem kostela jsou pravděpodobně rozmístěny hroby,
které budou kromě ostatků ukrývat i zajímavé předměty. Dnes se například našel
korálek.
|
Obr. 4. Skleněný gombík
– jeden z nálezů při archeologickém výzkumu
druhého kostela.
|
Kostel stojí v místě, které bylo po dlouhá léta zcela opomíjeno. Koncem 19. století na něm byl postaven seník, který později zchátral. I když nahrnutá zemina v lokalitě nasvědčovala tomu, že by mohla ukrývat nález,
archeologové jí nevěnovali větší pozornost. Sonda ale v uplynulých dnech ukázala, že na místě seníku by mohly
být základy kostela
– rotundy, které by mohly mít v průměru kolem osmi až deseti
metrů.
Zdroj:
www.novinky.cz, www.ct24.cz
|
Obr. 5. Pohansko u Břeclavi
(Lovětingrad) poblíž soutoku Dyje a Moravy.3
A – centrální část oválného půdorysu rozlohy asi 28
ha byla opevněna zachovaným
obvodovým valem a příkopem. V jejím severozápadním prostoru
vznikl v 1. pol.
9. stol. palisádou samostatně opevněný velmožský
dvorec o rozloze asi 1 ha.
B – na severovýchodním předhradí se rozkládal řemeslnický
areál, který měl i obytnou funkci.
C – jihozápadní předhradí obsahovalo řemeslnické příbytky
a osadu početné ozbrojené
družiny. Na obou předhradích se nalézala i kostrová pohřebiště
(stejně jako
ve střední části) s bohatou hrobovou výbavou.
|
Obr. 6. Zámeček Pohansko
s expozicí o archeologickém výzkumu zdejšího hradiště.
|
Na jihozápadním okraji hradiště byl v letech
1810-1812 postaven pro knížete Lichtenštejna empírový lovecký
zámeček Pohansko (viz obr. 6
výše). Uvnitř je instalována zajímavá expozice Městského
muzea a galerie Břeclav o archeologickém výzkumu zdejšího
hradiště. V současnosti je péčí muzea v areálu
hradiště postupně budován archeoskanzen, mj. i replika
kultovního místa (obr. 7) tvořeného dřevěnými idoly pohanských božstev
(K. Sučková-R. Abušinov 2005, s. 69).
|
Obr. 7. Trojrozměrná
rekonstrukce pohanského kultovního objektu
v Břeclavi-Pohansku podle J. Macháčka a P. Dvořáka.
|
Poznámky:
|
1 –
|
Hradisko Pohansko leží zhruba 2,5 km
jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad soutokem
Moravy s Dyjí. K poznání lokality přispěl především
archeologický výzkum, který v těchto místech provádí od
roku 1958 Ústav archeologie a muzeologie filozofické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně, v poslední době ve
spolupráci s Městským muzeem a galerií v Břeclavi.
Počátky archeologických prací na lokalitě inicioval prof.
František Kalousek, o rozšíření výzkumů, jejich
vyhodnocení a prezentování se zasloužili především prof.
Bořivoj Dostál a dr. Jana Vignatiová, dlouholetí vedoucí výzkumů
na Pohansku. Díky výsledkům jejich práce lze dnes Pohansko u Břeclavi
zařadit mezi nejvýznamnější památky raného středověku
nejenom u nás, ale i v celé střední Evropě.
|
2 –
|
Kostel, postavený
ve zvláštní ohradě u dvorce (obr. 1),
patřil podle zachovaných základů (obr. 2)
k typu jednolodních staveb (délka 18,65 a šířka
7,2 metrů) s odsazenou půlkruhovou apsidou a s téměř
čtvercovým nartexem; na jihovýchodní straně přiléhal k lodi
čtvercovitý přístavek. Chrám byl zbudován z importovaného
lomového kamene spojovaného vápennou maltou. Stěny byly omítnuté
a obílené, uvnitř zdobené barevnými freskami. V lodi
se nacházely zbytky kamenné předkněžištní příčky s průchodem
uprostřed. Vchod byl umístěn uprostřed jihozápadní stěny.
Založení kostela lze spojovat se starší fází dvorce, tj. s dobou
před polovinou 9. století, některé dostavby mohly být
realizovány až v době působení soluňských bratří
na Moravě. Kostel zanikl nejpozději kolem poloviny 10. století,
přičemž sakrální funkci mohl ztratit již dříve. Byl to
zřejmě tzv. vlastnický kostel.
|
3 –
|
Poloha osídlena od
časného slovanského období do mladší doby hradištní
– od 6. do 8. století nehrazená osada se žárovým
pohřebištěm, od počátku 9. století do poloviny 10. století
opevněné hradiště s rozlehlým zázemím.
Přístup: Ze středu města Břeclav silnicí směrem
na Lanžhot, na jihovýchodním okraji města odbočit vpravo
k jihu a po zelené značce silničkou skrze bránu
oplocení obory až k zámečku Pohansko (od brány je
vjezd vozidlům do obory zakázán).
|
|
Petr Šimík (2008).
Srovnání:
Aktuality: „Odkrývání VM pohřebiště
ve Znojmě-Hradišti pokračuje“ (2008).
Aktuality: „Česká televize
mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské
křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli
velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi?
Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních)
biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče
(2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův
Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské
v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba
(2005, 2006).
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské
rotundy“.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech
a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný
řez“,
„podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“,
„půdorys a řezy“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových
letech“.
Otázky: „Proč se založení
hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj
synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest
Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián,
když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se
pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze
legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali
staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1
ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama
rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky
malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006).
Literatura:
•
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše
velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
•
Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad,
Praha 1996.
•
Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a
hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
•
Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě.
Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
•
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků
prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a
historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Pohansko u Břeclavi. Průvodce archeologickou expozicí. Text:
PhDr. Evženie Klanicová, Mgr. Jiří Macháček, PhDr. Jana
Vignatiová. MMG v Břeclavi, Břeclav 1998.
•
Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In:
Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ
AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
•
Bohuslav Klíma, jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let
archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 141, řada společenských
věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
•
Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti
sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
v Brně, sv. 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno
2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na
Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše,
Brno 2004.
• Kateřina Sučková-Roman Abušinov:
Kamenný klíč. Staroslovanské hrady. Slovanská hradiště v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku. K. Sučková, Příbram 2005. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|