MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

ZEMŘEL VRATISLAV, PRVNÍ ČESKÝ KRÁL

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

50

   [Pokračování ...].
   Mezitím zlá zpráva šlehla v náš sluch: že se král Vratislav dne 14 ledna odebral ke Kristu a že jeho bratr Konrád nastoupil na knížectví.1
   Ten ihned poslal rychlého posla k císaři, a slibuje mu peníze, prosil, aby byla zrušena volba biskupů, o níž jsme se svrchu zmínili.2 Ale císař, více dbaje spravedlnosti nežli čině spolek s penězi nepravosti, pravil: „Co jsem učinil, učinil jsem a nemohu změnit svůj skutek“. Smuten odešel posel Viklin, že nedosáhl, čeho žádal jménem knížete. Biskupové se pak zdrželi podle rozkazu císařova ve Veroně až do začátku postu, čekajíce na návrat a na doprovod řečeného hraběte Rapoty. Když potom přijeli do Prahy právě na Květnou neděli, byli uvítáni od kněžstva a lidu a navštívili knížete Konráda na hradě Boleslavi v úterý téhož týdne. Kníže, změniv již své smýšlení, vlídně je přijal a slavil s nimi Velikonoce na Vyšehradě.
   A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy. Máme však jen velmi málo, co bychom psali o skutcích tohoto knížete, poněvadž po sedmi měsících a sedmnácti dnech téhož roku, co knížectví došel, pozbyl ho dne 6. září spolu s životem.3
   Po něm nastoupil Břetislav Mladší. Když přijel do Prahy, uvítal ho radostně lid za zvonění v kostelích, veselými reji chlapců a dívek, stojících na rozličných rozcestích, a jejich hrou na píšťaly a bubny. A biskup Kosmas sám ho uvítal s kněžstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie a dovedl ho k trůnu. Podle řádu naší země byl dosazen na stolec ode všech kmetů a velmožů kníže Břetislav Mladší dne 14. září.4

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 50.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Srovnej rodokmen: „Břetislavovi synové a vnuci“.
2 To byl počin poněkud naivní.
3 Srovnej tab. 18: „Věk a období vlády Břetislavových potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
4 Břetislav II. byl nestarším synem Vratislava s uherskou Adleytou. Srovnej „Rodokmen Arpádovců“.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah