[Pokračování ...].
   Téhož roku z příkazů krále Vratislava Kosmas, zvolený za biskupa kostela pražského,¹ a rovněž Ondřej, zvolený na stolec olomoucký,² přišli v průvodu falckraběte Rapoty do Mantovy a byli představeni císaři Jindřichovi III.,³ rozmnožiteli říše, na počátku roku od narození Páně 1092 dne prvního ledna. Čtvrtého dne téhož měsíce sjednal řečený hrabě Rapota, že krásný císař, sedě v paláci mantovském a maje po obou stranách dlouhou řadu biskupů a hrabat a před sebou státi řečené dva biskupy, otevřel po delším tichu krásná ústa, pravě: „Tyto bratry poslal k nám náš věrný přítel Vratislav, král český, abychom podle kanonického a apoštolského řádu z naší moci potvrdili volbu jich, a nechceme učiniti toto rozhodnutí bez vašeho souhlasu“.
   Tu biskup münsterský, jenž toho času přijel z Jerusaléma,⁴ vstal a opíraje se o stůl, na němž ležely berly, biskupské prsteny a ostatky svatých, pravil: „Bylo by velmi nebezpečné, aby skrovný počet rušil to, co již bylo potvrzeno schválením mnohých. Vždyť bylo nás při tom mnoho biskupů i mnoho knížat říše římské, byli při tom i legátové stolice apoštolské, když jste svou privilejí potvrdili, aby obojí biskupství, pražské i moravské, zůstalo jediným a nerozdílným, jak bývalo od počátku“.⁵ K tomu řekl císař: „Nechej jen, ať učiním, zač mne můj přítel prosí; o těchto věcech budu později svým časem uvažovati“. A ihned zasnoubil je prsteny každého k jeho církvi a dal jim pastýřské berly. Když se to stalo, dostali oba biskupové rozkaz, aby se vrátili do Verony a tam čekali, až je falckrabě Rapota, vyřídě říšské věci, zase dovede do vlasti.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 49.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.