[Pokračování ...].
   Když to viděli kmeti, kteří zůstali v táboře, dali vzkázati Břetislavovi: „Jestliže ty se chceš, důvěřuje svému otci, opět se s ním usmířiti, my mu naprosto nevěříme, protože dobře známe jeho chytrou lstivost. Však se více bojíme jeho přátelství než nepřátelství. Neboť jako medvěd ani nejmenší rány nenechá bez pomsty, tak on nikdy neupustí od trestu, dokud se za všecko, čím jsme ho urazili, až do posledního jota nepomstí. Proto buď nás propusť, abychom s tvým svolením odešli kamkoli do světa, nebo s námi někde v světě hledej vznešenějších síní. Neboť nikomu nejsme ochotni tak rádi sloužiti jako tobě, našemu pánu“. Břetislav vida, že jako bojovník beze zbraně nemůže plniti své poslání, tak stejně i vůdce bez bojovníků nezasluhuje ani jména vůdce, volil raději s nimi chleba hledati v cizině než sám bez jediného bojovníka s otcem žíti doma v pokoji.¹
   I nemeškali a sebrali všechen dobytek i všechny otroky, a přes dva tisíce bojovníků odtáhlo s knížetem Břetislavem ke králi uherskému. Král Vladislav,² znaje se k němu jako k svému příbuznému, vlídně ho přijal a vykázal jeho bojovníkům za sídliště Bánov blízko hradu Trenčína.³ Toto místo leží uprostřed lesů a v horách a jest velmi vhodným a bohatým lovištěm. Potrava a jiné životní potřeby byly jim z rozkazu králova dodávány ze sousedních krajin; Břetislava samého s několika druhy nechal král u sebe v radostech dvora královského.⁴

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 46.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.