[Pokračování ...].
   Potom Břetislav pozoruje, že jeho otec učinil mír ne ze srdce, nýbrž vida nezbytí, odešel se všemi, kdo přešli do jeho vojska, do kraje hradeckého a tam meškal, marně čekaje na nejistou změnu štěstí.¹ Neboť ze všech těch, kdo za ním šli, nikdo se neodvážil vrátit se do svého domova, poněvadž se velmi báli uraženého krále, že by je zajal a do vězení uvrhl, nebo že by je hrdla odsoudil. Vida pak král, že nemůže, jak by chtěl, svůj hněv vylíti na synu ani na jeho přívržencích, povolal bratra Konráda, shromáždil starší lidu a dal stvrditi přísahou všech kmetů, že po jeho smrti má Konrád nabýti stolce a knížectví českého.² A tu král, posílen jsa radou i pomocí svého bratra, jal se zjevně osnovati pomstu nad synem. To neušlo pozornosti jeho syna Břetislava a zanedlouho se u něho sešlo přes tři tisíce statečných mužů a pospíšivše si táborem se položili u potoka Rokytnice,³ jsouce hotovi svésti nazítří boj s králem. Břetislav totiž poslal napřed k otci posla vzkazuje: „Hle, zde jsem já, jehož jsi chtěl daleko hledati; co učiniti později, učiň dnes!“⁴
   Nelze však pominouti mlčením, co ráčilo Božské zjevení provésti v hlubokosti té noci. Neboť vypravujeme-li skutky lidské podle měřítka své vědomosti, nebylo by vhodné, abychom mlčeli o velikých věcech Božích, jež jsme zažili sami.⁵

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 46.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.