KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

24

   [Pokračování ...].
   Zatím co usedal Božej ve vsi Libici,¹ neznalý, žel, svého osudu, se synem a manželkou právě k obědu, přistoupil k němu chlapec, řka: „Hle, pane, běží sem mnoho lidí v nepořádku úprkem přes pole“. Ale on pravil: „Přicházejí z vojny, ať k nám přijdou s požehnáním Božím“. Co ještě to říkal, hle, divoký Krása otevře dveře, a zablesknuv vytaseným mečem, zvolá: „Pryč s tebou, zlosyne, pryč, ty protivný, jenž jsi mého příbuzného Tomáše zabil bez příčiny v čas postní“. I vstav syn Božejův Bořut, vece: „Co činíte, bratří? Je-li nařízeno, abychom byli zajati, můžeme býti zajati bez zbraní a bez hluku“ a vtom již měl, aniž co tušil, vražen meč do břicha až po jilec. A v té chvíli i zbrocený ještě
          krví synovou meč byl do hrdla otcova vražen.²
A ti zbojníci, jako dobyvatelé hradů, rozebrali si nesmírné poklady, a jak praví Cato
          nazmar zakrátko přišlo, co získáno za dlouhou dobu.
Neboť z takového bohatství nezbylo ani kouska látky, aby jí byla pokryta jejich těla, nýbrž bez rakve a bez pohřbu byli — dne 27. října — Božej a syn jeho Bořut jako hovada hozeni nazí do jámy.
   Nemohl jsem se dověděti, kolik hlav z toho rodu bylo vydáno na smrt, protože nebyli zabiti ani jednoho dne ani na jednom místě. Neboť jedni byli vedeni na tržiště a jako hloupá hovada skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích. Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: „Máti má, máti má!“ až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem.
          Rázem se rozprchnou všichni a do svých bijí se prsou,
aby neviděli kata při tak ukrutném činu.³
   Ostatní však, kteří z toho rodu zůstali naživu, skryli se, prchnuvše, jedni do Polska, jiní do Uher. O rozvrácení jich a rozplašení bychom sice měli hojnou látku k psaní, avšak aby se nezdálo, jako bychom žalozpěvem ukončili tragédii, vraťme se, odkud jsme se maličko odchýlili, ke kronice.⁴

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., kap. 24).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“ – Břetislavův stařešinský řád.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání korouhve Bořivoji (II.).
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.