KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

9

   [Pokračování ...].
   Téhož roku kníže Břetislav,¹ přišed s vojskem na Moravu, přestavěl hrad Podivín,² vrátil jej, jak bývalo dříve, do moci biskupa Heřmana a slavil tam ve vsi Slivnici svatodušní svátky.³ Setkal se potom s králem uherským Kolomanem na poli, jež slove Lučsko, a dlouho spolu rokovali, dohodujíce se k dohodě obou stran. A davše si navzájem nesmírné dary, obnovili staré smlouvy přátelství a míru a stvrdili je přísahami. Tam doporučil kníže Břetislav svého zvolence, jáhna Heřmana, arcibiskupu Serafinovi k vysvěcení.⁴ Ten, přišed do svého sídla, hradu Ostřihoma, v čas, kdy se koná svěcení na kněžství, dne 14. června, vysvětil Heřmana na kněze a rovněž mne, ač nehodného, povýšil k téže hodnosti.⁵
   Kníže pak, vrátiv se po skončení sjezdu, vyměřil si tábor před hradem Brnem; bylť velmi rozhněván na Oldřicha a Litolta, syny svého strýce Konráda. Ti utekše od tváře jeho, zavřeli se na pevných zámcích a poslavše k němu, postoupili mu ostatní hrady z obavy, aby nepřátelsky nehubil zemi. Zatím kníže Břetislav, rozloživ posádky po hradech, jež mu oni postoupili, a svěřiv je bratru Bořivojovi, vrátil se do Čech. Ale synové Otovi, Svatopluk a Otík, se svou matkou Eufemií zachovali knížeti úplnou poslušnost a věrnost.
   Také téhož roku pozval kníže Břetislav svého sestřence Boleslava o Vánocích k hodům, vystrojeným na hradě Žatci, a tam na samý Boží hod se svolením všech kmetů byl učiněn Boleslav mečonošem svého strýce.⁶ A když ho po svátcích kníže zase vypravil domů, dal mu dary a ustanovil, aby za službu hodnosti mečonoše dostával z poplatku, jejž jeho otec Vladislav platil, po každé ročně sto hřiven stříbra a deset hřiven zlata.

Kosmas: Kronika Čechů kn. III., kap. 9.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj ( II.) převzal korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 151.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.