1
[Pokračování ...].
Když se tedy kníže Břetislav
již upevnil na otcovském stolci, následoval stop svých předků
skutky Bohu i lidem milými a ještě je překonal
souvislou výší ctností. A jako Slunce v své síle
zastiňuje a oslabuje silným leskem svým světlo hvězd a Měsíce,
tak nový Achilleus, nový Tydeovec, Břetislav, novými triumfy
umenšuje a zatemňuje hrdinství a nejskvělejší vítězství
svých dědů.1
Neboť Bůh mu dal takovou minulost, že předností,
kterých jednotlivcům popřává částečně, jemu, ač mu nechyběly,
v hojné míře popřál úplně. Neboť v něm byly všechny
přednosti tou měrou vyvrcholeny, že na vojně vynikal statečností
nad Gedeona, tělesnou silou převyšoval Samsona a jakousi zvláštní
převahou moudrosti předčil nad Šalomouna. Tím se stalo, že ve
všech bitvách býval vítězem jako Josue, že byl na zlato a stříbro
bohatší než králové arabští,2
a oplývaje všude nevyčerpatelným
bohatstvím a neustávaje v rozdávání darů,
mohl se
rovnati řece, v níž nikdy se neztratí voda.
Jemu porodila choť Jitka,
rodem veleušlechtilá, na potomstvo veleplodná, pět mládenců,
kteří byli tělem spanilí a nad jiné vynikali jako hory
thessalské, byli nadáni obzvláštní moudrostí, v poctivosti
neměli sobě rovných, v chování byli příjemní, k chybujícím
smířliví a ve všech počestných přednostech chvály hodní.
Prvorozený byl Spytihněv, druhý
podle rodu byl Vratislav, třetí
v posloupnosti Konrád, čtvrtý
rodem Jaromír, pátý a nejmladší
z nich, Ota, byl nejkrásnější.3
O jejich životě a slávě, pokud na to vystačí hojná
zásoba slov, na svých místech bude podán dostatečný výklad. I když
ještě byli v dětských letech, dokázali svou snaživostí
tolik co muži; a divil se tomu otec velmi,
výbornou
ozdobu vida a vznešenou družinu bratří.
Avšak neméně
máť v své radosti cítila tíseň
z takového prospívání synů a nádherné slávy.
Kosmas:
Kronika
Čechů,
kn. II, kap. 1.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2005). Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři
studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky
a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |