KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

18

   [Pokračování ...].
   Po jeho smrti byl jeho bratr Vratislav se souhlasem všech Čechů povýšen na stolec. Rozdělil ihned zemi moravskou mezi své bratry na polovic, dav Otovi krajinu východní, kterou sám dříve měl v držení, více se hodící k myslivosti a bohatší na ryby; západní, sousedící s Němci, dal Konrádovi, jenž sám také uměl německy. Tento kraj jest rovnější, s poli a s lukami, na obilí úrodnější.
   Mezitím, když slunce stálo v první části znamení ryb, nadaný jinoch Jaromír, uslyšev o smrti o smrti bratra Spytihněva, jejž ctil s bázní a láskou neméně než otce, odloživ již chlapecký strach, vrátil se z učení doufaje, že dostane nějaký díl z dědictví v otcově panství.¹
   Jeho bratr, kníže Vratislav, poznav, že více usiluje o rytířství světské než o rytířství svaté vědy, takto káral jeho zatvrzelost: „Nechtěj, bratře, nechtěj býti odpadlictvím odříznut od hlavy, jejímž jsi se stal údem, a býti uvržen do pekla. Kdysi tě vyvolila božská milost v své prozřetelnosti k stavu kněžskému a proto i otec náš tě dal na učení, abys byl učen za vhodného nástupce biskupa Šebíře, když ho ovšem z milosti Boží přežiješ“. A hned, jak nastal měsíc březen, první den sobotní, kdy se slaví svěcení na kněžství, dal mu docela proti jeho vůli, ač se tomu velmi vzpíral, vyholiti témě hlavy; i byl v přítomnosti knížete samého vysvěcen až k hodnosti jáhenské, četl veřejně evangelium a přisluhoval biskupovi při mši, jak jest obyčej. Potom nový jáhen — spíše by měl slouti starým odpadlíkem Julianem² — odhodiv neslavně štít svatého rytířství a pohrnuv milostí, jíž nabyl vzkládáním rukou, vzal rytířský pás a prchl se svou družinou ke knížeti polskému; u něho zůstal až do skonu biskupa Šebíře.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. II., kap. 18.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání korouhve Bořivojovi II.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí. NLN, Praha 1997.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.