17
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 1056, 1057.
Roku od narození Páně 1058. Dne 2. srpna zemřela
Jitka, choť Břetislavova, kněžna
česká, kterou kníže Spytihněv vyhnal ze země. Nemohouc se
jinak synu pomstíti za utrpěnou křivdu, na pohanu jeho i všech
Čechů vdala se za Petra, krále uherského.1
Později byla od svého syna knížete Vratislava přenesena z Uher
a pochována v Praze vedle svého muže Břetislava v kostele
svatých mučedníků Víta, Václava a Vojtěcha.
Roku od narození Páně 1059.
Roku od narození Páně 1060. Když kníže Spytihněv
přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že
kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu přicházejícímu
odevšad na pouť. Ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství
kostela římského okrouhlý2
–– v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo
–– a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby
v předsíni toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné
ploše byl hrob svatého Vojtěcha. Kníže, uznav proto za nejlepší
oba zbořiti a vystavěti jeden veliký kostel oběma dědicům
země české, vyměřil hned v dlouhém okruhu obvod toho
kostela a položil základy; stavba se hemží lidmi, zdi se zvíhají;
ale šťastné jeho počátky hned příštího roku přetrhla smrt
knížete nevčasná.
Téhož roku v čas, kdy plukové vyjíždívají
na vojnu, když už praporce byly zdviženy a kníže urazil už
asi jeden den cesty, vyšla mu vstříc jedna vdova, plačíc a naříkajíc
a nohy mu líbajíc, a běžíc za ním volala: „Pane,
pomsti mne nad protivníkem mým!“ A on: „Učiním to, až
se z výpravy vrátím“. A ona: „A což, nevrátíš-li
se, komu mne zanecháš, aby mne pomstil? Anebo proč, maje svou
odplatu od Boha vzíti, jí pomíjíš?“ A tu on ihned na žádost
jediné vdovy přerušil výpravu a spravedlivým soudem
pomstil ji nad jejím protivníkem. Co tomu říkáte vy, nynější
knížata, kteří se neohlížíte na nářky tolika vdov a tolika
sirotků, nýbrž v naduté pýše na ně zpupně shlížíte?
Takými, jak jsme svrchu uvedli, ,střevy milosrdenství’ získal
si kníže Spytihněv to příjmení, že byl ode všech nazýván
otcem duchovních a ochráncem vdov. Ale poněvadž častěji vídáme,
že z tajného soudu Božího zlí zde zůstávají a dobří
bývají nám vzati, byl tento velmi zbožný muž vyrván s tohoto
světa dne 28. ledna, šestého roku svého knížectví a od
narození Páně roku 1061.
Kosmas: Kronika Čechů
(kn. II., kap. 17.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho
synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba
svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba
svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry
Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do
roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba
jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský
komiks v moravské křesťanské
kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
•
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
•
Josef Žemlička: Čechy v době knížecí. NLN, Praha 1997.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |