OHLASY ČTENÁŘŮ NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNEK

• „Kosmův »seznam Přemyslovců«“
Dodnes okázale přehlížený přínos Vladimíra Karbusického ke vzniku a původu libušopřemyslovského mýtu a „vytvoření“ Kosmova seznamu mytických Přemyslovců.

Vážení,

   musím vyjádřit uznání Vaší snaze o kritický přístup k historii a kulturním památkám. Několik dní jsem si četl Vaše texty na http://www.moraviamagna.cz a musím říci, že i když se zajímám (laicky) o historii, mnohé zajímavé věci byly pro mne do té doby úplně neznámé.
   Chtěl bych Vás jen upozornit, že Vámi uváděné publikace:
• Předmluva k neuskutečněnému vydání z roku 1966. Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny (1995, s. 7-9),
a
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995,
nejsou jediné, neboť vlastním od r. 1967 vydání:
• Vladimír Karbusický: Nejstarší pověsti české (2. rozšíř. vydání). MF, edice Kolumbus, Praha 1967,¹
a musím říci, že právě při četbě této knihy mne Karbusického interpretace Kosmova „seznamu Přemyslovců“ jako starého textu (těžko čitelného poselství) a jeho lingvistické zdůvodnění tehdy (v r. 67/68) velmi uchvátilo svou jednoduchostí (Occamova břitva!) i logikou (jsem technik). Proto jsem byl překvapen, že jsem se v následujících letech nesetkal (na veřejnosti ani ve školství) s žádným ohlasem na Karbusického hypotézu² a všude se stále prezentovala Kosmou použitá řada jako historicky platná! Mám dojem, že se tak, bohužel, stereotypně děje dodnes.³
   Přeji Vám proto mnoho úspěchů ve Vaší další práci, v osvětě a v „nápravě obecných omylů lidských“.

   S pozdravem

Jaroslav Svoboda, Pardubice

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Ohlasy: „Lepší než detektivka“.
Ohlasy: „Kosmův »seznam Přemyslovců«“.
Ohlasy: „Kmen Charvátů“.
Ohlasy: „L. J. Konečný × P. Šimík“.
Ohlasy: „Chybná mapka českých kmenů“.
Ohlasy: „Webové stránky MM v knižní podobě“.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázka: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázka: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Bratrovrahův syn, mnich Kristián. DaS XXI-6, 1999, s. 6-10.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Dušan Třeštík: Počátky přemyslovské státnosti mezi křesťanstvím a pohanstvím. In: Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Problémy, názory, otázky. Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. Editoři Martin Wihoda a Demeter Malaťák. Matice moravská, Brno 2006, s. 25-46.