CHRISTIANIZACE SLOVANŮ PŘED CYRILOMETODĚJSKOU MISIÍ
Jan Klobušický

   Již před slavnou misií sv. Cyrila a Metoděje existovaly snahy o christianizaci Slovanů. Sv. Jan Zlatoústý¹ kolem roku 400 povolil neariánským Gótům na Krymu, kteří žili v převážně slovanském prostředí, sloužit sv. liturgii v gótštině a dokonce vypravil misii k Vizigótům, kteří sídlili severně od Dunaje. Tito misionáři zřejmě přišli k markomanské královně Fritigil,² jež byla rodem Vizigótka. Markomanská říše se rozkládala na území Moravy a zasahovala i do Čech a na Slovensko, tak se tedy na naše území dostala liturgie sv. Jana Zlatoústého ještě za jeho pozemského života.
   Markomani jsou všeobecně vnímáni jako germánský kmen. Pravděpodobnější je však skutečnost, že domácí obyvatelstvo bylo slovanské a germánského původu byla nanejvýš vládnoucí vojenská šlechta. Pokud se týká samotných markomanských vládců, je velice zajímavé, že jejich historicky dochovaná jména snad ani jinou než slovanskou etymologii neumožňují. Marobud se zdá být koruptelou od Mirobud, Katvalda od Chotivlad, Ballomar od Valomír, apod. Z období markomanských válek se dochoval na trenčínské skále římský nápis, který uvádí tehdejší místní název v latinském přepisu Laugaricio.³ Pro toto toponymum navrhuji celkem uspokojivou slovanskou etymologii...

   [Celý článek 72 kB ve formátu *.pdf po kliknutí ZDE. Pro zobrazení souboru je nutný Acrobat Reader alespoň ve verzi 5.0].

Jan Klobušický: Christianizace Slovanů před cyrilometodějskou misií (2006, s. 67-69).

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Písmo: „Písmo Konstantinovi zjevil Bůh“.
Písmo: „Mnich Chrabr: O písmenech“.
Písmo: „Josef Vašica: Písmo hlaholské“.
Písmo: „Jan Klobušický: Několik poznámek k původu slovanských písem“.
Písmo: „Abeceda“.
Texty: „Ukázka hlaholského textu“ a jeho český překlad.
Legendy: „Život sv. Konstantina-Cyrila“.
Legendy: „Život sv. Metoděje“.
Legendy: „Kristiánova legenda, kap. 1“.
Jazyk: „Radoslav Večerka: Staroslověnština“ (1/3, 2/3, 3/3).
Písemnictví: „Josef Vašica: Velkomoravská škola literární“.
Písemnictví: „Radoslav Večerka: Staroslověnská literární tvorba v 9.-11. století“.
Historie: „Vladimír Vavřínek: Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem“.
„Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci svatého Rostislava pravoslavnou církví.

Literatura:
• Oldřich Menhart: Kaligraf o hlaholici. Slovanské studie, Praha 1948, s. 58-59.
• Oldřich Menhart: O prvenství moravské hlaholice. Slavia, 25, 1956, s. 198-199.
• Vojtěch Tkadlčík: Trojí hlaholské i v Kyjevských listech. Slavia, 25, 1956, s. 200-216.
• Vojtěch Tkadlčík: Dvě reformy hlaholského písemnictví. Slavia, 32, 1963, s. 340-366.
• Vojtěch Tkadlčík: Dvojí ch v hlaholici. Slavia, 33, 1964, s. 182-193.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské. LD, Praha 1966.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon, Praha 1985.
• Jan Svoboda: Přes propasti věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Vyšehrad, Praha 2004.
• Jan Klobušický: Christianizace Slovanů před cyrilometodějskou misií. In: Řeckokatolický kalendář 2007. Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v ČR, Praha 2006, s. 67-69.