16 / 1
[Pokračování ...].
Když však uplynul jeden měsíc, na přímluvu
biskupa Šebíře a kmetů propustil svou snachu a dal jí
průvod, aby se mohla vrátiti k choti. Poněvadž byla blízko
k porodu, pospíchajíc na cestě, poškodila si dělohu a do
tří dnů vypustila duši nejkrásnější mezi ženami, protože
nemohla vydati z života nezralý útěžek. Když
král Ondřej viděl, jak jest
jeho host nad její smrtí v srdci zarmoucen,
těšil jinocha v smutku
a takto mu domlouval vlídně:
„Drahý můj hosti, Bůh dej, abys byl šťasten.
Ostatně uvrz na Hospodina starost svou a doufej v něho a on
sám učiní, aby se tvůj zármutek brzy obrátil v radost.
Neboť se často stává, že kde se člověk méně užitku naděje,
odtud si odnese více prospěchu. Stran smrti své choti budiž však
statečným mužem a nevybočuj v svém žalu z míry,
jako by se tobě jedinému stalo něco nebývalého, kdežto všem
lidem je dobře známo, že
všeliké lidské tělo
se vrací k původu svému“.
Domluvil a vede smutného hosta s sebou k hostinnému
stolu, kde se oba bohatými jídly posilní a libým vínem
rozveselí. Náhoda tomu chtěla, že tento král měl jedinou dceru
jménem Adleitu;1
byla to dívka již pro lože manželské dospělá, velmi sličná,
mnohým ženichům svým
jsouc nadějí budící závist.
Sotva ji host uzřel, osudně si ji zamiloval; dobrý
král tomu nebránil a po krátkém čase dal mu ji za manželku.
Když to uslyšel kníže Spytihněv,
hleděl se bystrým postřehem uvarovati toho, aby snad jeho bratr s Uhry
nenapadl celou Moravu, a vypraviv posly, povolal ho zpět z Uher
a navrátil mu hrady, jež mu již dříve jeho otec dal na
Moravě.2
Kosmas: Kronika Čechů
(kn. II., kap. 16.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho
synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba
svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba
svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do
roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba
jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský
komiks v moravské křesťanské
kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda,
Praha 1972.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí. NLN, Praha 1997.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |