KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

16 / 1

   [Pokračování ...].
   Když však uplynul jeden měsíc, na přímluvu biskupa Šebíře a kmetů propustil svou snachu a dal jí průvod, aby se mohla vrátiti k choti. Poněvadž byla blízko k porodu, pospíchajíc na cestě, poškodila si dělohu a do tří dnů vypustila duši nejkrásnější mezi ženami, protože nemohla vydati z života nezralý útěžek. Když král Ondřej viděl, jak jest jeho host nad její smrtí v srdci zarmoucen,
        těšil jinocha v smutku a takto mu domlouval vlídně:
   „Drahý můj hosti, Bůh dej, abys byl šťasten. Ostatně uvrz na Hospodina starost svou a doufej v něho a on sám učiní, aby se tvůj zármutek brzy obrátil v radost. Neboť se často stává, že kde se člověk méně užitku naděje, odtud si odnese více prospěchu. Stran smrti své choti budiž však statečným mužem a nevybočuj v svém žalu z míry, jako by se tobě jedinému stalo něco nebývalého, kdežto všem lidem je dobře známo, že
        všeliké lidské tělo se vrací k původu svému“.
   Domluvil a vede smutného hosta s sebou k hostinnému stolu, kde se oba bohatými jídly posilní a libým vínem rozveselí. Náhoda tomu chtěla, že tento král měl jedinou dceru jménem Adleitu;¹ byla to dívka již pro lože manželské dospělá, velmi sličná,
        mnohým ženichům svým jsouc nadějí budící závist.
Sotva ji host uzřel, osudně si ji zamiloval; dobrý král tomu nebránil a po krátkém čase dal mu ji za manželku. Když to uslyšel kníže Spytihněv, hleděl se bystrým postřehem uvarovati toho, aby snad jeho bratr s Uhry nenapadl celou Moravu, a vypraviv posly, povolal ho zpět z Uher a navrátil mu hrady, jež mu již dříve jeho otec dal na Moravě.²

Kosmas: Kronika Čechů (kn. II., kap. 16.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí. NLN, Praha 1997.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.