KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

51

   [Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 1123. V měsíci březnu putovali kmet Dlúhomil, Humprecht, Gilbert a Jindřich, jinak Zdík,¹ a jiní s nimi do Jerusalema; někteří z nich se v listopadu vrátili, někteří tam zahynuli; kmet Dlúhomil zemřel již na zpáteční cestě dne 8. července a rovněž i Bertold, služebník mého syna Jindřicha, dne 6. srpna.²
        Nemohu vyjádřit písmem –– vždyť slzy mi nedají psáti –– 
        jaká vášeň neb svár těch bratří jednotnou mysl
        vyštval v strašlivý hněv jak dvojici zuřivých býků.
Neboť kníže Vladislav, dav se pohnouti hrozným hněvem proti bratru Soběslavovi, v měsíci březnu zdvihl zbraně a vypudil ho se všemi jeho stoupenci z Moravy a vrátil Konrádovi, synu Litoldovu, jeho dědictví. Avšak čtvrtinu té země, kterou měl údělný kníže Oldřich, bratr řečeného Litolda, přidal Otovi, bratru knížete Svatopluka. Soběslav pak, prchaje od tváře svého bratra, navštívil císaře v Mohuči, ale málo pochodil se svou věcí, protože bez peněz marné jsou u všech králů číkoli prosby a oněmi spravedlnost zákonů. Tu, jako vlk, jenž s otevřenou tlamou napadne stádo a marně lapaje, když nic nepochytí, svěsí ocas a vrátí se do lesa, tak Soběslav, nepořídiv u císaře, odebral se k Viprechtovi a pobyl u něho sedm měsíců. Potom v listopadu odjel do Polska; kníže Boleslav ho poctivě přijal do svého domu a jeho manželku, dceru vévody Almuše, radostně uvítal Štěpán, král uherský, maje se k ní jako k své příbuzné.³
   A v postě skoro po celém světě vzdušné moci v podobě přečetných hvězd, ač nepadaly, přece jako by byly padaly na zem; podobně tomu praví Pán v evangeliu: „Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe“.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., kap. 51.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Rodokmen Arpádovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy).
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 179-180.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.