51
[Pokračování
...].
Roku od narození Páně 1123.
V měsíci březnu putovali kmet
Dlúhomil, Humprecht, Gilbert a Jindřich,
jinak Zdík,1 a jiní s nimi
do Jerusalema; někteří z nich
se v listopadu vrátili, někteří tam zahynuli; kmet Dlúhomil
zemřel již na zpáteční cestě dne 8. července a rovněž
i Bertold, služebník mého syna Jindřicha,
dne 6. srpna.2
Nemohu vyjádřit písmem
–– vždyť slzy mi nedají psáti ––
jaká vášeň neb svár
těch bratří jednotnou mysl
vyštval v strašlivý hněv
jak dvojici zuřivých býků.
Neboť kníže Vladislav, dav se
pohnouti hrozným hněvem proti bratru Soběslavovi, v měsíci
březnu zdvihl zbraně a vypudil ho se všemi jeho stoupenci z Moravy
a vrátil Konrádovi, synu
Litoldovu, jeho dědictví. Avšak čtvrtinu té země, kterou měl
údělný kníže Oldřich, bratr řečeného Litolda, přidal Otovi,
bratru knížete Svatopluka. Soběslav pak, prchaje od tváře svého
bratra, navštívil císaře v Mohuči, ale málo pochodil se
svou věcí, protože bez peněz marné jsou u všech králů
číkoli prosby a oněmi spravedlnost zákonů. Tu, jako vlk,
jenž s otevřenou tlamou napadne stádo a marně lapaje,
když nic nepochytí, svěsí ocas a vrátí se do lesa, tak
Soběslav, nepořídiv u císaře, odebral se k Viprechtovi
a pobyl u něho sedm měsíců. Potom v listopadu
odjel do Polska; kníže Boleslav ho poctivě přijal do svého domu
a jeho manželku, dceru vévody Almuše, radostně uvítal Štěpán,
král uherský, maje se k ní jako k své příbuzné.3
A v postě skoro po celém světě vzdušné moci v podobě
přečetných hvězd, ač nepadaly, přece jako by byly padaly na
zem; podobně tomu praví Pán v evangeliu: „Viděl jsem
satana jako blesk padajícího s nebe“.
Kosmas: Kronika Čechů
(kn. III., kap. 51.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Na
cestu do Svaté země se vydal také Jindřich
Zdík, pozdější biskup olomoucký. |
2 –
|
Z tohoto
Kosmova sdělení vyplývá, že Jindřich
Zdík
byl jeho syn. Svědčí o tom také záznam o smrti
pražského děkana Kosmy a jeho manželky Božetěchy v tzv.
Horologiu olomouckém,
vzniklém na Zdíkovu přímou objednávku v olomouckém
skriptoriu.
P. Kopal (2005, s. 233) v komentáři k novému
vydání Kosmovy kroniky o výše uvedených skutečnostech
vyslovil pochybnost: „Lákavá pouť bohužel nikam
nevede, přesto se nový věřící čas od času nechá zlákat...“.
Máme spíš uvěřit jeho domněnce, že do Jerusalema
putovali tehdy Jindřichové dva: Jindřich Zdík, pozdější
biskup olomoucký, a v úvodní větě vůbec
nejmenovaný další Jindřich, syn Kosmův, se svým služebníkem
Bertoldem, po případě jen Bertold sám bez svého pána
(?!). To by jakési vysvětlení hodně přitažené za vlasy
bylo, ovšem je v rozporu se záznamem v Horologiu
olomouckém. Proč by tam moravský biskup Zdík nechal
zaznamenat data úmrtí pražského kronikáře Kosmy a zejména
jeho manželky Božetěchy, kdyby se nejednalo o jeho
rodiče? Na to P. Kopal odpověď nemá.
|
3 –
|
Černě jsou
vyznačeni moravští údělníci, kteří pražského stolce
nedosáhli (viz tab. 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“). Soběslav se nakonec uchýlil do Polska
ke svému sestřenci Boleslavovi III. (1102-1138). Srovnej „Rodokmen
Piastovců“. Soběslavova manželka Adléta byla zase sestřenice
uherského krále Štěpána
II. (1116-1131). Srovnej „Rodokmen
Arpádovců“.
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Arpádovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“
– polský Boleslav odmítl převzít od
krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy).
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry
Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
179-180.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |