Když se
pak Filozof vrátil do
Konstantinopole, Rostislav, vládce
Moravy, uslyšel, co Filozof vykonal v oblasti Chazarů. Poněvadž
sám měl též péči o svůj národ, poslal vyslance k řečenému
císaři [Michaelovi III.] s tím vzkazem, že se jeho lid sice odvrátil
od uctívání idolů a že si žádá zachovávat křesťanský zákon,
ale že nemá takového učitele, který by jej v tom zákoně jasně
a dokonale vyučil. Žádal, aby mu [císař] do těch oblastí
poslal takového člověka, který by jeho lidu dovedl plně
objasnit víru a řád zákona i cesty pravdy.1
(...)
Císař
[Michael III.] ho poslal spolu s bratrem Metodějem
do země Slovanů a poskytl jim ze svého paláce velmi hojné prostředky.
Když s Božím přispěním přišli do oněch území a t a m n í
o b y v a t e l é
se dozvěděli o jejich příchodu, velmi se zaradovali,
zejména když uslyšeli, že přinášejí ostatky svatého
Klimenta a evangelium přeložené
od řečeného Filozofa do jejich jazyka.2
Vyšedše jim z m ě s t a
vstříc, přijali je s úctou a s velikou
radostí...
Římská legenda (kap. 7).
Když o tom
všem uslyšel přeslavný papež Mikuláš,3
velmi potěšen tím, co mu bylo z toho sděleno, rozkázal jim a pozval
je apoštolským listem, aby k němu přišli. Oni bratři, když
obdrželi toto poselství, velice se zaradovali a vzdávali
Bohu díky, že byli uznáni za tak významné, aby si zasloužili
pozvání Apoštolského stolce. Vydali se tedy ihned na cestu a vzali s sebou několik
svých učedníků, které pokládali za hodné,
aby získali hodnost biskupskou. A tak dorazili po několika
dnech do Říma...
Římská legenda (kap.
8).
Přestože
shora řečený papež Mikuláš odešel před nemnoha dny k Pánu,
Hadrián,4
který ho v pontifikátu následoval, když uslyšel, že vzpomenutý
Filozof přináší s sebou tělo blahoslaveného Klimenta,
které vlastním přičiněním nalezl, velice se zaradoval
a v y k r o č i l jim s duchovenstvem a lidem
z m ě s t a vstříc a přijal je s velkými
poctami5 ... . Když tedy vzdali řečenému Filozofovi mnoho díků
za tak velké dobrodiní, vysvětili jeho bratra Metoděje
na kněžství6 a také ostatní jejich učedníky na kněze a jáhny...
Římská legenda (kap. 9).
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Legendy: „Život sv. Metoděje, kap. VI“.
Legendy: „Život sv. Metoděje, kap. VII“.
Legendy: „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“.
Legendy: „Italská legenda“.
Legendy: „Kristián, kap. 1“.
Legendy: „Kristián, kap. 2“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Legendy: „Diffundente sole“.
Kroniky: „Granum k roku
886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) krále Rostislava.
Kroniky: „Granum k roku
891“ (po přepočtu 868) o přijetí Konstantina a Metoděje v Římě.
Dokumenty: „List
krále Rostislava byzantskému císaři Michaelu III.“ (862).
Dokumenty: „List byzantského
císaře Michaela III. králi Rostislavovi“ (863).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně
znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 2: „Kosmův
obrazový scénář“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Stejná osoba
byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské
863-885. LD, Praha 1966.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
108, 122-123, 138-139.
|