[Pokračování ...].
   Přišli se vším svatým nákladem šťastně a vesele do Čech a v předvečer svátku svatého Bartoloměje apoštola položili se táborem blíže hlavního sídla Prahy při potoku Rokytnici.¹ Tam jim na úsvitě přišlo naproti duchovenstvo a všechen lid v procesí, jehož dlouhá řada mohla se jen stěží na širokém tom poli rozestaviti; byloť procesí seřaděno takto: Kníže sám a biskup nesli na ramenou sladké břímě mučedníka Kristova Vojtěcha.² Za nimi opatové společně nesli ostatky pěti bratří;³ potom arcikněží se těšili z břemene arcibiskupa Gaudentia,⁴ za nimi šlo dvanácte vybraných kněží, kteří sotva mohli unést tíži zlatého Ukřižovaného — neboť kníže Měšek třikrát sám sebe vyvážil tím zlatem —; na pátém místě nesli tři těžké zlaté desky, které byly položeny kolem oltáře, kde odpočívalo svaté tělo. Bylať největší deska pět loket zdéli a deset dlaní zšíři, hojně ozdobená drahými kameny, křišťálem a jantarem.
          Na jejím okraji verš byl vepsán tohoto znění:
          „Třikrát sto liber zlata jest těžké toto zde dílo“.
   Ke konci přes sto vozů přiváželo obrovské zvony⁵ a všechny poklady Polska, za nimi se ubíral nesčíslný zástup urozených mužů, kteří měli ruce spoutány železy a hrdla ukována v řetězy, mezi nimi, žel nešťastně zajat, byl přiveden můj
          v úřadě duchovním druh, podle své hodnosti kněz.
   Ó, jak býti onen den, den Čechům slavný a na věky pamětihodný, svatými obřady slaven, důstojnými oslavami svěcen, chvalozpěvy velmi pobožně ctěn, jak má býti bohatým radostný, mdlým žádoucí, chudým příjemný, rozdílením almužen významný a všelikým dobrým úsilím ozdoben, den, o němž se skví slavnosti na slavnosti nakupené! Nadmíru šťastné hlavní sídlo, Praho, kdysi svatým knížetem povznesená,⁶ nyní blahoslaveným biskupem ozdobená, přijímáš radosti, udělené tobě od Boha Hospodina, dvojnásobné a pro tyto dvě olivy milosrdenství
          za kraje Sauromatů a Sarigů sláva tvá letí.⁷
   Stalo se toto přenesení nejblahoslavenějšího mučedníka Kristova Vojtěcha roku od narození Páně 1039 dne 1. měsíce září.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 5.

  [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Kniha o utrpení mučedníka Vojtěcha“ Galla Anonyma.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.