12
[Pokračování
...].
Roku od narození
Páně 1042.1
Císař Jindřich, vždy přeslavný vítěz, chtě
pomstíti pád svých znamenitých hrdinů, třemi cestami vtrhl do
české země, skoro celou ji nepřátelsky poplenil a zapálil
mnohé hrady, jež Čechové, nemohouce jich hájiti, opustili. A když
přitáhl ku Praze, zastavil se s prapory před ní na kopci Šibenici.
Nedověděl jsem se nic, co by se tam stalo pamětihodného, toliko,
že biskup Šebíř
potajmu v
císařův tábor se za noci uchýlil z hradu,
tuším boje se, aby nebyl zbaven cti stolce biskupského za to, že
se zpronevěřil své vrchnosti.2
Vida to kníže Břetislav
neví, co
učiniti má, duch zmaten je všestranným bolem.
Již lituje, že kdysi bojoval proti císaři, již
lituje, že pohrdl výstrahou vévody Ekkeharda, již volí raději
prosbami bojovati a prosbami přemoci toho, jehož předtím přemohl
v boji; a tak ukrotit
hrozný císařův
hněv se teď pokusil těmito slovy:
„Vedeš, císaři,
války, jež triumfů nemají míti,
naše země je tvou komorou, my jsme tvoji a přejeme
si býti tvoji. Neboť je známo, že ten, kdo proti svým poddaným
zuří, jest ukrutnější než ukrutný nepřítel; hledíš-li k síle
všeho vojska, my pro tebe nejsme ani, co by za řeč stálo. Proč
ukazuješ svou moc jako proti listu větrem zmítanému? Vždyť vítr
se tiší, když jej nic neruší. Jsi už vítězem, jímž chceš
býti, a
ověnči
vavřínem již, své vítězné ověnči skráně“.
Nadto mu slíbil tisíc pět set hřiven
peněz, což byl plat za tři léta již prošlá.3
A hned,
jako
když v zářící oheň, jenž mocnými proudy sálá,
někdo shora naleje množství vody, pomalu jeho prudkost zmaří a převahou
vody oheň uhasne,
nejinak císařův
hněv král mamon utlumil hravě.
Neboť on, který předtím do naší země vkročil nemilostiv, přijav peníze, uzavřel mír a vrátil se
milostiv.4
Kosmas: Kronika Čechů
(kn. II., kap. 12.).
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2008).
Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Sálců“.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry
Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar
k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v
léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“
– polský Boleslav odmítl převzít od
krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“
– král obdařil Jaromíra všemi
poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“
– Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“
– „aby vždy nejstarší držel
nejvyšší moc a aby všichni
byli pod jeho panstvím“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1091“
– paní Virpirk ke králi Vratislavovi: „...a zemi, jež je tvá...“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“
– Bořivoj II. převzal korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1101“ – císař dal odznaky knížectví a korouhev
Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ –
„země moravská i její
správcové jsou vždy pod mocí knížete českého“.
Kroniky: „Mnich sázavský k
roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal praporec
z ruky císařovy).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský
k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský
k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
151.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |