MM - kroniky - Pulkava Bořivojovi synové a vnuci

MORAVIA MAGNA

BOŘIVOJOVI SYNOVÉ A VNUCI

PŘIBÍKA Z RADENÍNA, ŘEČENÉHO PULKAVA, KRONIKA ČESKÁ

KAPITOLA XV

O NASTOUPENÍ KNÍŽETE BOŘIVOJE,
PRVNÍHO KŘESŤANSKÉHO KNÍŽETE V ČECHÁCH

   [Pokračování ...].
   Kníže Bořivoj spolu se svou manželkou, blahoslavenou mučednicí Ludmilou, dcerou předáka Slavibora z hradu Pšov, který se jinak nazývá Mělník, věrně uchovával a jak mohl rozšiřoval ve svém knížectví katolickou víru a šťastně vládl ve své době po přijetí křtu.¹ Tento Bořivoj také zplodil se svou zmíněnou manželkou, blahoslavenou Ludmilou, dva syny, Spytihněva a Vratislava.²
   Po smrti Bořivoje, prvního křesťanského knížete českého, dostal knížectví jeho syn Spytihněv, a po smrti téhož Spytihněva vládl v knížectví jeho bratr Vratislav, který také založil kostel svatého Jiří na Hradě pražském, kde je pohřben. Tento Vratislav si vzal manželku jménem Drahomiř z velmi zatvrzelého kmene lutického, tvrdšího ve víře než skála, a kraje zvaného Stodor.³ Táž Drahomiř porodila dva syny, svatého Václava, Bohu i lidem milého pro znamenitou ctnost, a Boleslava,⁴ celým světem nenáviděného a proklínaného pro špatnost a pro vraždu svého bratra.

Přibík Pulkava z Radenína: Kronika česká, kap. XV.

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	Podle Pulkavy se Bořivoj stal vládnoucím knížetem v Čechách až po přijetí křtu. Podle Neplacha se křesťanem stal až jako vládnoucí kníže (srovnej s textem Kristiánovy legendy, kap. 2), ale ženil se už jako křesťan. Proto i Ludmila musela být pokřtěna ještě před sňatkem s Bořivojem. Pulkavova verze je logičtější v tom, že vládnoucím knížetem se Bořivoj mohl stát až v okamžiku, kdy usedl na pražský knížecí stolec. A na ten i podle Kristiána usedl až po křtu, neboť teprve poté mohl dát vystavět na hradě jménem Praha kostel zasvěcený P. Marii, když ještě předtím postavil kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, kde tak započalo křesťanství v Čechách.
2 –	Spytihněv se narodil asi v roce 872, mladší Vratislav přibližně rok nebo dva po něm (*873/874).
3 –	Po smrti Bořivoje (†888) vládla s dosud nezletilými syny Ludmila pod patronací Svatoplukovou. Její synové se ujali vlády zřejmě až po Svatoplukově smrti (†894). S Drahomírou se Vratislav oženil asi v roce 906 (D. Třeštík 1997, s. 357, 361, 364) ve svých 32 letech. Srovnej tabulku 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
4 –	Z textu I. stsl. legendy vyplývá, že Drahomíra nemohla porodit oba Vratislavovy syny. Václavovou matkou byla nepochybně Vratislavova první manželka, jejíž jméno zůstalo neznámé († před 906). Zemřela, když Václav byl ještě hošík, mladíček. Proto jej dal otec na vychování k jeho bábě Ludmile na Budeč. Asi v roce 906 se pak Vratislav oženil podruhé (viz výše pozn. 3).

Petr Šimík (2007).

Předchozí kap. XIV: O přenesení království a koruny z Moravy do Čech.

Srovnání:
Bořivojovi synové a vnuci: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat dle antropologicko lékařského průzkumu E. Vlčka“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Min.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
Crescente (bav.): Zavraždění kněžny Ludmily, Zavraždění knížete Václava a translace těla (chybí motiv vražd).
Gumpold (překl. Z. Kristen): Předmluva, Václavovo mládí, Václavovy skutky, Václavovo vidění, Zavraždění Václava
a translace jeho těla.
Kristián, kap. 3: Stáří prvních Přemyslovců a Václavovo proroctví.
Fuit (překl. B. Ryba): Vražda kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).

Následující kap. XVI: Zavraždění kněžny Ludmily.

Literatura:
• Přibík Pulkava z Radenína: „Kronika česká“. Kroniky doby Karla IV. Ed. Marie Bláhová-Jana Zachová, Svoboda, Praha 1987, s. 281.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah