[Pokračování ...].
   Po něm nastoupil v knížectví prvorozený Spytihněv, jenž se skvěl všemi ctnostmi a pověstnou dobrotou, pravý křesťanský kníže. Po vzoru otcově stal se zakladatelem Božích kostelů, shromažďovatelem duchovních a kněží, byl dokonalý ve víře Kristově. Když prožil čtyřicet let,¹ odešel ke Kristu pln ctností a dobrých skutků. Po něm nastoupil v panství neboli knížectví jeho bratr Vratislav, jedenáctý kníže,² otec sv. Václava.

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (15. část).

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Dokumenty: „Soběslavova listina“ (1130).
Bořivojovi synové: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Tabulka   4: „Dožitý věk knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Výsledky Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků »Přemyslovců«“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje 16. část: O Vratislavovi, bratru Spytihněva, otci sv. Václava.