MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

BOŘIVOJOVI SYNOVÉ

O KNÍŽETI SPYTIHNĚVOVI, SYNU BOŘIVOJE A SVATÉ LUDMILY

JAN MARIGNOLA: KRONIKA ČESKÁ

15

   [Pokračování ...].
   Po něm nastoupil v knížectví prvorozený Spytihněv, jenž se skvěl všemi ctnostmi a pověstnou dobrotou, pravý křesťanský kníže. Po vzoru otcově stal se zakladatelem Božích kostelů, shromažďovatelem duchovních a kněží, byl dokonalý ve víře Kristově. Když prožil čtyřicet let,1 odešel ke Kristu pln ctností a dobrých skutků. Po něm nastoupil v panství neboli knížectví jeho bratr Vratislav, jedenáctý kníže,2 otec sv. Václava.

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (15. část).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků připisovaných Spytihněvovi, který provedl E. Vlček a kol. (1997), se jmenovaný kníže dožil 40-45 let – viz tab. 12. Věk 43 let by odpovídal možnému historickému věku – viz tab. 6 a tab. 13.
2 Marignola vzal Kosmův smyšlený rodokmen mytických knížat, zdá se, zcela vážně. 
K tomu srovnej Soběslavovu listinu, sepsanou pět let po Kosmově smrti (†1125).

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Dokumenty: „Soběslavova listina“ (1130).
Bořivojovi synové: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Tabulka   4: „Dožitý věk knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Výsledky Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků »Přemyslovců«“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.

Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).

     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje 16. část: O Vratislavovi, bratru Spytihněva, otci sv. Václava.

Literatura:
• Jan Marignola: Kronika česká.
Kroniky doby Karla IV. Ed. Marie Bláhová-Jana Zachová, Svoboda, Praha 1987, s. 445-524.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah