[Pokračování ...].
   Vratislav tedy byl vyzdvižen na trůn po Spytihněvovi, svém bratru. Přivedl si manželku velmi zlou a pohanku jménem Drahomíru, z pohanského kraje, jemuž se říká Stodor. Ta, velice ukrutná jako druhá Jezabel, porodila z knížete dva syny: prvního jménem Václav,¹ nevinného jako Ábel, druhého Boleslava, přeukrutného jako Kain. Blahoslavená Ludmila, druhdy manželka Bořivojova, setrvala po jeho smrti ve svatém vdovském stavu a zcela se oddala Bohu jako oběť podnícená ohněm svatého Ducha.
   Vzdálila se však z očí zlé Drahomíry, své snachy, na hrad Tetín,² kde velmi zbožně sloužila Bohu, oblékala nahé, navštěvovala nemocné, krmila hladovějící, doplňovala jmění nuzných, vždy bdělá v modlitbách sloužila Pánu, své vnuky, hlavně svatého chlapce Václava, s podivuhodnou starostlivostí vzdělávala ve službě Bohu.³ Předáci země ji totiž svěřili k vychování vnuky, tj. syny zlé Drahomíry, její snachy, po smrti jejich otce.⁴ Ale Drahomíra, poháněná ďábelským vnuknutím, poslala dva tyrany, syny Satanovy, na hrad Tetín, kde služebnice Kristova, když vrátila vnuky ukrutné matce, trávila svatý život, toužíc se obětovat jenom Kristu.⁵

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (16. část).

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Komentář:
   Z I. stsl. legendy víme, že Václav byl dán ke své bábě Ludmile na vychování ještě za života otcova (tedy ne až po jeho smrti, jak napsal Kristián), protože Vratislav jej pak poslal na Budeč, aby se učil latině. Jediné racionální vysvětlení bude patrně v tom, že Václava nemohla vychovávat jeho vlastní matka, protože asi zemřela. Tím by se vysvětlil i Vratislavův pozdní sňatek (ve 32 letech) s Drahomírou (906), regentská vláda vdovy Drahomíry (921-922) v době, kdy Václav měl již 26 roků, motiv vraždy Ludmily (921), Arnulfův vojenský zásah v Čechách v roce 922 a následné vyhnání Drahomíry a později také vražda Václava (935).
   V každém případě Ludmila vychovávala pouze Václava. K tomu, aby jí byl svěřen do výchovy i o 12 let mladší Boleslav nebyl vůbec žádný důvod. O něho pečovala jeho matka Drahomíra. Václav a Boleslav byli tedy nevlastní bratři.

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Bořivojovi vnuci: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Hroby: „Vratislavův hrob“.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje 17. část: O zavraždění kněžny Ludmily.