MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

VRAŽDA KNĚŽNY LUDMILY

O SMRTI SV. LUDMILY A ZÁZRACÍCH ATD.

JAN MARIGNOLA: KRONIKA ČESKÁ

17

   [Pokračování ...].
   Sv. Ludmila tedy, když uviděla ony služebníky, a když se vyzpovídala a přijala zbožně svátost oltářní, byla od nich korunována mučednictvím.1 Vládne na nebesích, od Krista oslavena znameními a ctnostmi, jak dokazují ve všech prvcích její zázraky, z nichž jsou některé stručně připojeny k chvále našeho Pána Ježíše Krista.
   Nuže předně svaté tělo leželo v zemi po mnoho let na shnilé desce, neporušené, s šatem a vlasy. Když byl hrob otevřen kvůli přenesení těla,2 vzduch v něm, který si uchoval příjemnou vůni, doložil zázrak. A v jámě, v níž měla, ale nechtěla být pohřbena, protože to tehdy bylo místo nehodné takového pokladu, stoupla voda, ale jakmile byl kostel posvěcen, voda ustoupila, aby tam byla pohřbena jako na svatém místě.3 I oheň ukazuje zázrak, neboť když kousek jejího šatu nebo závoje byl předložen biskupu Heřmanovi, aby ho uložil s ostatními ostatky v oltáři sv. Petra, a biskup ho zlobně odhodil přes odpor abatyše, která tvrdila, že Ludmila je svatá Boží mučednice, Bůh uchoval část jejího závoje, pohozenou do misky planoucí žhavým uhlím, neporušenou uprostřed plamenů.4 I nebesa dosvědčila její svaté mučednictví, protože v době, kdy byl pobořen klášter sv. Jiří, viděly jeptišky v noci planout nad jejím hrobem podivnou záři sestupující z nebe jako sloup.

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (17. část).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Ludmila byla zavražděna na Tetíně v sobotu 15. září 921.
2 Kníže Václav dal přenést Ludmilino tělo z Tetína do Prahy ve středu 19. října 925 (D. Třeštík 1997, s. 181).
3 Stavbu baziliky sv. Jiří zahájil kníže Vratislav a dokončil ji jeho syn Václav. Posvěcena byla zřejmě právě v roce 925, kdy zde bylo pohřbeno tělo sv. Ludmily.
4 O zázraku s Ludmiliným závojem se zmiňuje Kosmas (III, 11).

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Vražda kněžny Ludmily: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Tabulka   4: „Dožitý věk knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Výsledky Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků »Přemyslovců«“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje 18. část: O zmizení Svatopluka.

Literatura:
• Jan Marignola: Kronika česká.
Kroniky doby Karla IV. Ed. Marie Bláhová-Jana Zachová, Svoboda, Praha 1987, s. 445-524.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah