„NEJKŘESŤANŠTĚJŠÍ
MONARCHA ČECHŮ“
• „Z listiny pražského
knížete Soběslava I.“ (1130) |
Soběslav
I. (1125-1140) tu o sobě dal v datační formuli
napsat, že listinu vydal:
... „sub
christianissimo duce Sobezlao,1 filio
regis Wratizlai, nonodecimo monarcha
Boemorum,2
ex quo christianitas in Boemia exordium sumpsit“.
... „nejkřesťanštější
kníže Soběslav,1 syn krále
Vratislava, devatenáctý monarcha Čechů,2
od počátku křesťanství v Čechách“.
(CDB I., č. 111, s.
115).
Poznámky: |
1 –
|
Tento nejkřesťanštější
kníže Čechů měl údajně ve znojemské rotundě – v křesťanské
kapli – nechat namalovat za pluhem mytického oráče pohana
Přemysla, oddaného jen břichu a spaní, podle Kosmovy písemné předlohy
(A. Merhautová-Livorová 1983, s. 20-21;
B. Krzemieńska 1985, s. 3, 21; D. Třeštík 1987, s. 550; B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík 2000, s. 9,
49, 55, 56, 63, 65, 70; J. Bažant
2000, s. 69;
Z. Všetečková 2004, s. 126, 128; D. Třeštík 2005, s. 13;
D. Třeštík 2006, s. 33;
V. Vaníček
2007,
s. 273-274; J. Kovárník
2008; A. Merhautová
2009, s. 279; D. Třeštík
2009, s. 276-277) přitom
se ale sám počítá jako devatenáctý
– čili po Kosmou smyšlených osmi mytických „předcích“,
po své údajné pohanské „přemyslovské“ rodině, ani nevzdechl. Listina je jen o 4 roky starší než
domnělý vznik maleb, který tito odborníci (chybně)
kladou do roku 1134. Někteří z nich se dokonce také domnívali, že malbami dal rotundu
vyzdobit v roce 1134 znojemský údělník Konrád II. (Bláhová-J. Frolík-N. Profantová
1999, s. 565; Z. Všetečková 2004, s. 127; D. Třeštík 2005, s.
13), což je vyloučeno (viz „Rytý
nápis“), neboť tehdy znojemská rotunda
již čtvrtým rokem patřila i s majetkem olomouckému
biskupovi Jindřichu Zdíkovi (J. Kadlec 1991, s. 118; A. Vidmanová
1997, s. 52, 58 pozn. 13; M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová
1999, s. 535).
Viz vznik a popis maleb v článku „Historie
psaná štětcem“ a „Oráčská
scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův
konec. Časové zařazení všech tří fází
postupné výmalby rotundy najdete v tabulce 18: „Věk a období vlády Břetislava
a jeho potomků v grafickém znázornění“
(do roku 1140). Srovnej
„Jednotlivé etapy výmalby rotundy“ (P. Šimík 2004, s. 99-103):
„Křesťanský král-oráč a byzantská
misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Další aktuální informace poskytuje www.znojemskarotunda.com
– tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004. |
2 –
|
monarcha,
-y m (ř)
osoba stojící v čele monarchie, p a n o v n í k
monarchie,
-e ž (ř)
forma státního zřízení, jejíž hlavou je panovník (král,
císař ap.) s osobními privilegii; stát s tímto
zřízením (op.
polyarchie): absolutní, konstituční m.
U Kosmy je Soběslav I. osmnáctým
křesťanským panovníkem Čechů (vynechává polského Vladivoje,
Oldřicha klade před Jaromíra). Podle anonymního Druhého pokračovatele
Kosmy z konce 13. století je Soběslav I.
devatenáctý – je doplněn Vladivoj, také pořadí (Jaromír,
Oldřich) je upraveno podle Dětmarovy
kroniky. Viz soupis knížat, mezi něž
na počátku řady zahrnul i Kosmovy bájné Přemyslovce,
v tabulce 1: |
|
Tabulka
1. Sepsání podle Druhého pokračovatele Kosmy (1974, s. 189-190).
Kosmova
mytická pohanská knížata |
Historická
křesťanská knížata,
která, počínaje moravským
Bořivojem, usedla na pražský stolec |
1 |
Přemysl |
9 |
Bořivoj
– první křesťan |
16 |
Vladivoj |
22 |
Konrád kníže |
2 |
Nezamysl |
10 |
Spytihněv |
17 |
Jaromír |
23 |
Břetislav (II.) kníže |
3 |
Mnata |
11 |
Vratislav |
18 |
Oldřich |
24 |
Bořivoj (II.) kníže |
4 |
Vojen |
12 |
Václav svatý |
19 |
Břetislav
(I.) |
25 |
Svatopluk kníže |
5 |
Vnislav |
13 |
Boleslav (I.) Ukrutný |
20 |
Spytihněv (II.) |
26 |
Vladislav kníže |
6 |
Křesomysl |
14 |
Boleslav (II.) Pobožný |
21 |
Vratislav (II.) –
kníže a první český král |
27 |
Soběslav kníže |
7 |
Neklan |
15 |
Boleslav (III.) Dobrý |
8 |
Hostivít |
|
|
Tento
celkový počet „dvacet sedm knížat“ najdeme i na malbách v
rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě. V této křesťanské
kapli pochopitelně není vyobrazeno na počátku řady výše uvedených osm Kosmových pohanských mytických knížat
(jak se mylně domnívali J. Mašín 1954, A. Friedl 1966,
L. Konečný 1997, L. J. Konečný
2005), ale křesťanští
panovníci Moravy. Z těchto osmi moravských panovníků ve 3. pásu
maleb známe jmenovitě jen pět (viz tab. 2):
• prvního:
1.
první král
Slovanů Sámo
• a poslední čtyři velkomoravské panovníky:
5. kníže
Mojmír I., 6. král-oráč Rostislav,
7. král Svatopluk I. Veliký, 8. kníže
Mojmír II.
Ve 4. pás maleb mezi 19 pražskými historickými knížaty
jsou v rotundě vynecháni Vladivoj a Jaromír, zato
Václav a Vratislav II. jsou
tu namalováni
d v a k r á t (J. Zástěra 1986, s.
4; týž 1990, s. 41-42; P. Šimík 2001, s. 364,
373; týž 2004, s. 91 obr. 8, s. 92 popis, s. 98).
Jak za sebou následují jednotlivé postavy panovníků na malbě ve znojemské rotundě
uvádí tabulka 2:
|
|
Tabulka
2. Pořadí knížat na malbě ve znojemské rotundě (9-17
bez pláště, ostatní 1-8, 18-27
v plášti).
3.
pás maleb: moravská knížata |
4.
pás maleb: historická
křesťanská knížata,
která, počínaje moravským
Bořivojem, usedla na pražský stolec |
1 |
Sámo
– král |
9 |
Bořivoj |
16 |
Boleslav
III. |
22 |
Břetislav
II. |
2 |
???
(jeho syn?) |
10 |
Spytihněv |
17 |
Oldřich |
23 |
Bořivoj
II. |
3 |
??? |
11 |
Vratislav |
18 |
Břetislav
I. |
24 |
Svatopluk
Olom. |
4 |
??? |
12 |
Václav
– kníže |
19 |
Spytihněv
II. |
25 |
Vladislav
I. |
5 |
Mojmír
I. |
13 |
Václav
– svatý |
20 |
Vratislav
II. –
kníže |
26 |
Vratislav
II. – král |
6 |
Rostislav
– král |
14 |
Boleslav
I. |
21 |
Konrád
I. Brněnský |
27 |
Soběslav
I. |
7 |
Svatopluk
– král |
15 |
Boleslav
II. |
8 |
Mojmír
II. |
|
Viz články „Historie
psaná štětcem“,
„Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy, „Biskupské
mitry“, „Friedlovi
»Přemyslovci« ve Znojmě“, „Přilba jako
atribut sv. Václava“, „Zdvojení
postav na jednom obraze“, „Oráčská
scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův
konec, „Stejná osoba byla
zobrazována ve stejném oděvu“ a tab. 20: „Křesťanský
král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné
a obrazové interpretaci.
Petr Šimík (2006).
Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
„Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“
aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“
aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Historie
psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
„Biskupské mitry Spytihněva II.
a Vratislava II.“.
„Soběslav I., Jindřich Zdík a
znojemská rotunda“ aneb Když se dva perou...
„Rytý nápis na západní stěně znojemské
rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící
v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných
pramenech a problematika jeho hrobu“.
„Přemyslovská pověst podle
Kristiána“.
„Přemyslovská pověst podle Kosmy“.
Tabulka 2: „Kosmův obrazový
scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský
mýtus?
Tabulka 3: „Pokusy
historiků a badatelů o „správné“ datování Bořivojova křtu
podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Pořadí událostí
v Kristiánově a Kosmově verzi přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy
a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani
české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové
moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete
velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava
pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa
velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se
sokolníkem
ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych
Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza
(epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče,
nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem,
hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející
vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba
byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom
obraze“.
Symbolika: „Jak biskupská
mitra měnila svoji podobu“.
Komentáře: „Největší
archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická
mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Jakou úlohu v
dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení
hradu Praha?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém
zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy
Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl
Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské
rotundě? Je starší, nebo mladší než
sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky
malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Odkud se vzali ve východních
Čechách po roce 950 Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik
a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky
moravského etnosu“ (1/4,
2/4, 3/4,
4/4).
„Mytičtí
Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1.
moravská historie, 2.
Kristián, 3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V. Karbusický
(1995), • D. Třeštík
(2006, 2009).
Literatura:
• CDB I. – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I. Ed.
G. Friedrich, Pragae 1904-1907.
• Jiří Mašín: Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě.
ČSAV, Praha 1954.
• Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966.
• Druhé pokračování Kosmovy kroniky. In: Pokračovatelé
Kosmovi. Přeložili Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie
Bláhová. Svoboda, Praha 1987.
• Anežka Merhautová-Livorová: Ikonografie znojemského přemyslovského
cyklu. Umění XXXI-1, Praha 1983, s. 18-26.
• Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě.
Příloha časopisu heraldiků. Ostrava 1985.
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě. ČsČH XXXV-4, Praha 1987, s. 548-576.
• Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin 1. Zvon
(reprint Křesťanská akademie, Řím 1987), Praha 1991.
• Lubomír Konečný: Ikonografická problematika románské výmalby
znojemské rotundy. Sborník vědecké konference, Znojmo
23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 59-78.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští
Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set Out, Praha 2000.
• Petr Šimík: Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí
pláště. Příspěvek k ikonografii 4. pásu maleb ve Znojemské rotundě aneb Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem.
In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno
2001, s. 361-377.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě
sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv.
Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní
odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Zuzana Všetečková: Nástěnné malby ve znojemské rotundě. Několik
poznámek k jejich interpretaci. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce
Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. konference o rotundě,
konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo 2004, s. 124-130. Další
informace www.znojemskarotunda.com
– tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie
maleb a architektury. Host, Brno 2005.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy?
Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005, MNK, Brno
2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|