MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

DOKUMENTY

 

„NEJKŘESŤANŠTĚJŠÍ MONARCHA ČECHŮ“

• „Z listiny pražského knížete Soběslava I.“ (1130)

   Soběslav I. (1125-1140) tu o sobě dal v datační formuli napsat, že listinu vydal:

   ... „sub christianissimo duce Sobezlao,1 filio regis Wratizlai, nonodecimo monarcha Boemorum,2 ex quo christianitas in Boemia exordium sumpsit“.

   ... „nejkřesťanštější kníže Soběslav,1 syn krále Vratislava, devatenáctý monarcha Čechů,2 od počátku křesťanství v Čechách“.

(CDB I., č. 111, s. 115).


Poznámky:

1 Tento nejkřesťanštější kníže Čechů měl údajně ve znojemské rotundě – v křesťanské kapli – nechat namalovat za pluhem mytického oráče pohana Přemysla, oddaného jen břichu a spaní, podle Kosmovy písemné předlohy (A. Merhautová-Livorová 1983, s. 20-21; B. Krzemieńska 1985, s. 3, 21; D. Třeštík 1987, s. 550; B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík 2000, s. 9, 49, 55, 56, 63, 65, 70; J. Bažant 2000, s. 69; Z. Všetečková 2004, s. 126, 128; D. Třeštík 2005, s. 13; D. Třeštík 2006, s. 33; V. Vaníček 2007, s. 273-274; J. Kovárník 2008; A. Merhautová 2009, s. 279; D. Třeštík 2009, s. 276-277) přitom se ale sám počítá jako devatenáctý – čili po Kosmou smyšlených osmi mytických „předcích“, po své údajné pohanské „přemyslovské“ rodině, ani nevzdechl. Listina je jen o 4 roky starší než domnělý vznik maleb, který tito odborníci (chybně) kladou do roku 1134. Někteří z nich se dokonce také domnívali, že malbami dal rotundu vyzdobit v roce 1134 znojemský údělník Konrád II. (Bláhová-J. Frolík-N. Profantová 1999, s. 565; Z. Všetečková 2004, s. 127; D. Třeštík 2005, s. 13), což je vyloučeno (viz „Rytý nápis“), neboť tehdy znojemská rotunda již čtvrtým rokem patřila i s majetkem olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi (J. Kadlec 1991, s. 118; A. Vidmanová 1997, s. 52, 58 pozn. 13; M. Bláhová-J. Frolík-N. Profantová 1999, s. 535). Viz vznik a popis maleb v článku „Historie psaná štětcem“ a „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec. Časové zařazení všech tří fází postupné výmalby rotundy najdete v tabulce 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140). Srovnej „Jednotlivé etapy výmalby rotundy“ (P. Šimík 2004, s. 99-103): „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Další aktuální informace poskytuje www.znojemskarotunda.com – tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004.
2 monarcha, -y m (ř) osoba stojící v čele monarchie,   p a n o v n í k
monarchie, -e
ž (ř) forma státního zřízení, jejíž hlavou je panovník (král, císař ap.) s osobními privilegii; stát s tímto zřízením (op. polyarchie): absolutní, konstituční m.
U Kosmy je Soběslav I. osmnáctým křesťanským panovníkem Čechů (vynechává polského Vladivoje, Oldřicha klade před Jaromíra). Podle anonymního Druhého pokračovatele Kosmy z konce 13. století je Soběslav I. devatenáctý – je doplněn Vladivoj, také pořadí (Jaromír, Oldřich) je upraveno podle Dětmarovy kroniky. Viz soupis knížat, mezi něž na počátku řady zahrnul i Kosmovy bájné Přemyslovce, v tabulce 1:
Tabulka 1. Sepsání podle Druhého pokračovatele Kosmy (1974, s. 189-190).
Kosmova mytická pohanská knížata Historická křesťanská knížata,
která, počínaje moravským Bořivojem, usedla na pražský stolec
1 Přemysl 9 Bořivoj – první křesťan 16 Vladivoj 22 Konrád kníže
2 Nezamysl 10 Spytihněv 17 Jaromír 23 Břetislav (II.) kníže
3 Mnata 11 Vratislav 18 Oldřich 24 Bořivoj (II.) kníže
4 Vojen 12 Václav svatý 19 Břetislav (I.) 25 Svatopluk kníže
5 Vnislav 13 Boleslav (I.) Ukrutný 20 Spytihněv (II.) 26 Vladislav kníže
6 Křesomysl 14 Boleslav (II.) Pobožný 21 Vratislav (II.) – kníže a první český král 27 Soběslav kníže
7 Neklan 15 Boleslav (III.) Dobrý
8 Hostivít
  Tento celkový počet „dvacet sedm knížat“ najdeme i na malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě. V této křesťanské kapli pochopitelně není vyobrazeno na počátku řady výše uvedených osm Kosmových pohanských mytických knížat (jak se mylně domnívali J. Mašín 1954, A. Friedl 1966, L. Konečný 1997, L. J. Konečný 2005), ale křesťanští panovníci Moravy. Z těchto osmi moravských panovníků ve 3. pásu maleb známe jmenovitě jen pět (viz tab. 2):
• prvního:
        1. první král Slovanů Sámo
• a poslední čtyři velkomoravské panovníky:
        5. kníže Mojmír I., 6. král-oráč Rostislav, 7. král Svatopluk I. Veliký, 8. kníže Mojmír II.
Ve 4. pás maleb mezi 19 pražskými historickými knížaty jsou v rotundě vynecháni VladivojJaromír, zato VáclavVratislav II. jsou tu namalováni   d v a k r á t   (J. Zástěra 1986, s. 4; týž 1990, s. 41-42; P. Šimík 2001, s. 364, 373; týž 2004, s. 91 obr. 8, s. 92 popis, s. 98).
Jak za sebou následují jednotlivé postavy panovníků na malbě ve znojemské rotundě uvádí tabulka 2:
Tabulka 2. Pořadí knížat na malbě ve znojemské rotundě (9-17 bez pláště, ostatní 1-8, 18-27 v plášti).
3. pás maleb: moravská knížata 4. pás maleb: historická křesťanská knížata,
která, počínaje moravským Bořivojem, usedla na pražský stolec
1 Sámo – král 9 Bořivoj 16 Boleslav III. 22 Břetislav II.
2 ??? (jeho syn?) 10 Spytihněv 17 Oldřich 23 Bořivoj II.
3 ??? 11 Vratislav 18 Břetislav I. 24 Svatopluk Olom.
4 ??? 12 Václav – kníže 19 Spytihněv II. 25 Vladislav I.
5 Mojmír I. 13 Václav – svatý 20 Vratislav II. – kníže 26 Vratislav II. – král
6 Rostislav – král 14 Boleslav I. 21 Konrád I. Brněnský 27 Soběslav I.
7 Svatopluk – král 15 Boleslav II.
8 Mojmír II.

Viz články „Historie psaná štětcem“, „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy, „Biskupské mitry“, „Friedlovi »Přemyslovci« ve Znojmě“, „Přilba jako atribut sv. Václava“, „Zdvojení postav na jednom obraze“, „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec, „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“ a tab. 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Soběslav I., Jindřich Zdík a znojemská rotunda“ aneb Když se dva perou...
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Přemyslovská pověst podle Kristiána“.
Přemyslovská pověst podle Kosmy“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o „správné“ datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Pořadí událostí v Kristiánově a Kosmově verzi přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Symbolika: „Jak biskupská mitra měnila svoji podobu“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení hradu Praha?
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Odkud se vzali ve východních Čechách po roce 950 Slavníkovci?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• CDB I. – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, I. Ed. G. Friedrich, Pragae 1904-1907.
• Jiří Mašín: Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě. ČSAV, Praha 1954.
• Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Odeon, Praha 1966.
• Druhé pokračování Kosmovy kroniky. In: Pokračovatelé Kosmovi. Přeložili Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1987.
• Anežka Merhautová-Livorová: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu. Umění XXXI-1, Praha 1983, s. 18-26.
• Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Příloha časopisu heraldiků. Ostrava 1985.
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě. ČsČH XXXV-4, Praha 1987, s. 548-576.
• Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin 1. Zvon (reprint Křesťanská akademie, Řím 1987), Praha 1991.
• Lubomír Konečný: Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian, JMM, Znojmo 1997, s. 59-78.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set Out, Praha 2000.
• Petr Šimík: Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště. Příspěvek k ikonografii 4. pásu maleb ve Znojemské rotundě aneb Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 361-377.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Zuzana Všetečková: Nástěnné malby ve znojemské rotundě. Několik poznámek k jejich interpretaci. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. konference o rotundě, konané 25.-26. června 2003 ve Znojmě. Město Znojmo 2004, s. 124-130. Další informace www.znojemskarotunda.com – tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.
• Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Host, Brno 2005.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005, MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah