• Kníže Soběslav I. (16. dubna 1125-14. února 1140)
a olomoucký biskup Jindřich Zdík (3. října 1126-25. června 1150).
Sborník a katalog k výstavě „Sága moravských Přemyslovců“,
Olomouc, Přemyslovský palác, 20. 4. – 6. 8. 2006,
Brno, hrad Špilberk, 14. 9. 2006 – 21. 1. 2007.

LIBOR JAN

• Počátky Soběslavovy vlády

• Konrádův sňatek a výmalba znojemské rotundy

• Olomouckým biskupem zvolen Jindřich Zdík

[Pokračování ...].

Libor Jan, Přemyslovská Morava (výňatek) (2006, s. 13-15).

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Komentář:
Poslední informaci o Zdíkově reorganizaci církevní správy na Moravě (viz text výše) autor článku L. Jan buď nevzal dostatečně na vědomí, nebo vůbec nedomyslel její důsledky. Zřejmě neumí pracovat s historickými fakty, neboť na s. 13 uvedl, že v roce 1134, kdy se Konrád II. Znojemský ženil, získala rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě „zcela unikátní výzdobu zachycující nejen postavy donátorů, tj. knížete   K o n r á d a   II.   a jeho manželky Marie Srbské, ale také scénu s [pohanem]   P ř e m y s l e m   Oráčem a dále dva pruhy postav přemyslovských vládců, o jejichž identifikaci se dodnes vedou   v á š n i v é   s p o r y “ . Čili snůška několika opravdu naprosto neskutečných   b l á b o l ů . Zřejmě se vůbec neobtěžoval do rotundy ani do Sborníku z 2. konference o znojemské rotundě (2004) alespoň nahlédnout. Srovnej článek „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
   Také M. Wihoda (2006, s. 34, 50) ve stejném Sborníku (Sága moravských Přemyslovců) přispěchal se svojí troškou do mlýna: prvního křesťanského knížete Čechů, Bořivoje, představuje na snímcích z rotundy jako knížete Břetislava a sv. Václava s přilbou dokonce jako „údělníka“ Oldřicha Brněnského. Rotundu prý nechal vystavět „první znojemský údělník Litold jako soukromou knížecí kapli nedlouho po roce 1100 v souvislosti s přeložením centra provincie z Hradiska sv. Hypolita do dnešní polohy (srovnej výše pozn. 10). Snad někdy po roce 1134 byla rotunda vyzdobena   u n i k á t n í m   cyklem maleb s přemyslovskou tematikou“. M. Wihoda asi zapomněl, že už v roce 1100 měl na hradě Znojmě (nikoliv na Hypolitu) Bořivoj II. svatbu s Helbirkou (Kosmas III, 12), což znamená, že na znojemském hradě tehdy rotunda i s malbami už dávno stála, jak dokládají např. jeho denáry (Bořivoj II. ji rozhodně nestavěl ani nevymaloval, neměl na to dostatek času). Centrum provincie přeložil na nově vybudovaný znojemský hrad již Břetislav (viz výše pozn. 10) za své správy Moravy (1019-1034). Litold stavěl, jak je patrné z jeho denárů (viz výše obr. 3 a níže obr. 9) kapli sv. Mikuláše, předchůdkyni pozdějšího kostela. „Úcta sv. Mikuláše se sice na Moravu dostala už s byzantskou misí v 9. století, znovu vešla ve známost po roce 1087, kdy byly ostatky světce převezeny z maloasijské Myry do jihoitalského Bari, odkud se částečky ostatků dostaly do Znojma, na Sázavu i do Prahy“ (L. E. Havlík 1998, s. 24).

   V roce 1134 byly malby   d o k o n č e n y   (III. fáze) a ve stejném roce olomoucký biskup Jindřich Zdík znojemskou rotundu posvětil (viz „Rytý nápis“). Proto „po roce 1134“ už nikdo „unikátním [pohanským] cyklem“ rotundu nezdobil. Čili opět jen plácnutí do vody.
    O identifikaci panovníků, vyobrazených ve znojemské rotundě ve dvou řadách nad sebou (ve 3. a 4. pásu), se sice vedou žabomyší spory, jak výše uvedl L. Jan, ale jen mezi „odborníky“, kteří dosud vůbec netuší, co je v rotundě ve skutečnosti namalováno: 
  1. zda posledním vyobrazeným knížetem ve 4. pásu je Soběslav I. (†1140) (A. Merhautová 1983, 1988, 2000, 2009; D. Třeštík 2009), nebo Vladislav I. (†1125) (B. Krzemieńska 1985, 2000; M. Bláhová 2003; D. Třeštík 2006; V. Vaníček 2007; J. Kovárník 2008) nebo dokonce Konrád I. (†1092) (L. Konečný 1997; L. J. Konečný 2005),
  2. zda je vynechán Vladivoj (A. Merhautová; M. Bláhová; L. J. Konečný), protože nebyl »Přemyslovec« (jenže nejspíš byl), anebo vynechán není (B. Krzemieńska; D. Třeštík), či zda zcela chybí první tři křesťanští panovníci Čechů: Bořivoj, Spytihněv a Vratislav (L. J. Konečný),
  3. zda jsou některé postavy se štítem a kopím s praporcem zdvojeny (čtyři „údělníci“, kteří pak dosáhli pražského stolce: Břetislav I., Vratislav II., Konrád I. Brněnský, Svatopluk Olomoucký) (B. Krzemieńska), anebo nejsou (ztrojený má být jen Přemysl v čele jízdní družiny, pak jako oráč za pluhem, nakonec jako první z knížat se štítem a kopím s praporcem ve 3. pásu, a zdvojený má být údajně Konrád I., mladší bratr Vratislava II., jako donátor s kostelem v rukou ve 3. pásu a znovu za vyobrazením krále jako poslední figura v plášti ve 4. pásu) (L. J. Konečný),
  4. zda postava krále ve 4. pásu je vyčleněna mimo posloupnost knížat a přesunuta na význačné místo proti apsidě (A. Merhautová; B. Krzemieńska; D. Třeštík), nebo zda je v této pozici naopak na svém místě (L. J. Konečný),
  5. zda panovníci bez pláště ve 4. pásu jsou „údělníci“ (J. Mašín; A. Friedl; B. Krzemieńska; Z. Všetečková, M. Wihoda; L. Jan; V. Vaníček; J. Kovárník; A. Merhautová; D. Třeštík; Z. Měřínský), nebo „následníci“ (L. J. Konečný),
  6. zda je Václav vyobrazený čtvrtý v plášti ve 3. pásu jen jako kníže (A. Merhautová), sedmý v plášti ve 3. pásu (J. Kovárník), nebo první v plášti ve 4. pásu jako světec (L. J. Konečný),
  7. zda v čele jízdní družiny ve 3. pásu je vedoucí Libušiných poslů (A. Merhautová; D. Třeštík), nebo sám Přemysl (A. Friedl; L. J. Konečný),
  8. zda v oráčské scéně pohan Přemysl zastupuje Krista (J. Bažant), nebo zda výjevem Povolání Přemysla byl dán novému státu nejen nový panovník, ale zejména nový soudce (Z. Všetečková), či zda si Přemyslovci přivlastnili panovnický rituál Čechů (oni sami tedy nebyli Češi!), který byl historizován (V. Vaníček),
  9. zda čtvrtá postava oráčské scény ve 3. pásu s diadémem se dvěma stuhovými závěsy v rukou je muž (A. Friedl; D. Třeštík; A. Merhautová), nebo žena (L. J. Konečný),
10. zda za oráčskou scénou ve 3. pásu následují nikdy neexistující mytická pohanská knížata počínaje Přemyslem (A. Friedl; L. J. Konečný), anebo první pražští křesťanští panovníci počínaje Bořivojem (B. Krzemieńska; A. Merhautová; D. Třeštík),
11. zda donátorem rotundy s podélným kostelem v rukou je Konrád II. Znojemský (J. Mašín; A. Friedl; B. Krzemieńska; J. Bažant; M. Wihoda; L. Jan; V. Vaníček; J. Kovárník; A. Merhautová; D. Třeštík; Z. Měřínský), anebo Konrád I. Brněnský (L. J. Konečný),
12. zda malby vznikly najednou a současně až v roce 1134 (B. Krzemieńska; L. Jan; V. Vaníček; J. Kovárník; A. Merhautová; D. Třeštík; Z. Měřínský), resp. ještě později (M. Wihoda), anebo naopak dříve – již v roce 1091 (L. J. Konečný),
13. zda rotunda byla postavena před rokem 1034 za Břetislavovy správy Moravy (A. Merhautová; B. Krzemieńska; L. Konečný), anebo koncem 11. století (L. J. Konečný; L. Jan), či dokonce až po roce 1100 (M. Wihoda); 
14. zda byla rotunda původně plochostropá (A. Friedl; A. Merhautová; L. Konečný), nebo se stavěla od počátku zaklenutá (L. J. Konečný).
   Přitom je identifikace panovníků naprosto jasná, průkazná a doložená, stejně jako postupný vznik maleb ve třech fázích (P. Šimík 2004, s. 78-123), a nikdo ji dosud   s e r i ó z n ě   nevyvrátil (srovnej např. naivní pokus A. Merhautové 2009). Výklad najdete v článcích „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen, „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec, „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“, „Přilba jako atribut sv. Václava“, „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“, „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ do roku 1140, „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy, „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum, „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci. Můžeme proti tomu protestovat, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.
   To jen někteří skuteční „odborníci“, v tomto případě dvojice podařených historiků z Brna, – L. Jan (2006, s. 13) a jeho univerzitní kolega z Filosofické fakulty M. Wihoda (2006, s. 34, 50) – se svými zastydlými názory, pevně tkvícími ještě v 19. století, se stále snaží, snad jen pro obveselení společnosti, prosadit na stěny moravské křesťanské kaple pohanské bludy pražských „vědců“ (srovnej B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík 2000, s. 7-9, 17-18, 55-56, 62-63, 65-66, 69-70, 71-72, 74-75, 77-78, 80-82, čili „Czech šmejd roku 2000 české historické vědy“):
• o třech fázích výmalby rotundy jako o vzniku veškerých maleb najednou a současně až v roce 1134 (nebo dokonce později),
• o moravském křesťanském králi-oráči Rostislavovi jako o vyobrazení a glorifikaci českého pohana Přemysla v moravské křesťanské kapli,
• o byzantských věrozvěstech, Konstantinovi-Cyrilovi a Metodějovi, dnes spolupatronech Evropy, jako o Libušiných poslech,
• o velkomoravských a předvelkomoravských panovnících ve 3. pásu jako o „přemyslovských vládcích“,
• o pražských panovnících bez pláště s lenním praporcem v ruce ve 4. pásu, tzn. o Břetislavových „předchůdcích“ na pražském stolci, jako o „moravských údělnících“,
• o svatém Václavovi v přilbě (viz výše pozn. 3) bez pláště s praporcem v ruce jako o „údělníkovi“ Oldřichovi Brněnském,
• o Rostislavovi, fundátorovi Metodějova moravského arcibiskupství, s modelem podélného   k o s t e l a   s věží v rukou jako o druhém donátorovi   r o t u n d y   Konrádovi II., ap.

   Dlužno ještě podotknouti, že na internetových stránkách majitele rotundy, města Znojma, i jejího odborného správce, Jihomoravského muzea ve Znojmě, prezentuje J. Kacetl (historik JMM ve Znojmě), jako „tu jedinou správnou a platnou“, hypotézu brněnského historika umění L. J. Konečného (2005) (Muzeum města Brna). Proč tedy autoři výstavy „Sága moravských Přemyslovců“ (2006), v čele s D. Cejnkovou (Muzeum města Brna), sáhli po hypotéze B. Krzemieńske (1985)?
   V hypotéze L. J. Konečného se totiž nevyskytují „moravští údělníci“, nýbrž jen Konrádovi „následníci“, a autoři zřejmě chtěli návštěvníkům výstavy představit, jak její název napovídá, i vyobrazení moravských »Přemyslovců«. Ty na znojemské malbě shledala a identifikovala (i když tam ve skutečnosti nejsou) právě B. Krzemieńska (1985, 2000) v podobě devíti postav se štítem a kopím s praporcem ve 4. pásu, které jsou vyobrazeny bez pláště: 
   1. Břetislav I. (jako správce ještě nedělené Moravy), 2. Vratislav II. (jako olomoucký údělník), 3. Konrád I. Brněnský, 4. Ota I. (zprvu znojemský, pak olomoucký údělník), 5. Oldřich Brněnský (v přilbě), 6. Litold Znojemský, 7. Ota II. Olomoucký, 8. Svatopluk Olomoucký, 9. Václav Olomoucký. 
   Ti v roce 1134 žijící, Vratislav Brněnský a Konrád II. Znojemský, prý mezi údělníky bez pláště vyobrazeni nejsou (Vratislav Brněnský na malbě zcela chybí, zatímco Konrád II., ač pouhý údělník, je tu zobrazen v plášti, ovšem „jen“ jako donátor), tak jako tehdy žijící a vládnoucí kníže Soběslav I. prý není zastoupen mezi panovníky v plášti.
   V katalogu výstavy vtipně řešeném jako příloha dobového tisku s názvem „Přemyslovské svitky“ v rubrice „Galerie slávy“ bylo pak z dvaceti sedmi postav se štítem a kopím s praporcem v rotundě vybráno a otisknuto 14 barevných fotografií s následujícími popisy (ve výběru a pořadí fotografií nehledejte nějaký systém nebo řád, žádný v něm není):

   Autorům výstavy se tak podařilo velmi nenápadně odhalit asi největší tajemství znojemských maleb, a sice, že moravský údělník Konrád II. Znojemský (uvedený pod č. XIV) byl ve skutečnosti   ž e n a . Podle B. Krzemieńske je ovšem Konrád II. Znojemský vyobrazený v plášti   v l e v o   od apsidy jako donátor s modelem podélného kostela s věží v rukou (do výčtu postav se štítem a kopím s praporcem proto nepatří). Postavy zbývajících čtyř „údělníků“ bez pláště (podle B. Krzemieńske výše) nikdo ze sedmnáctičlenného autorského kolektivu zřejmě nedokázal na fotografiích identifikovat a tudíž je raději ani neotiskli, i když místa bylo dost.
   Tož tak se to má s našimi brněnskými „odborníky“.

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem“.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
„Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Ohlasy: „L. J. Konečný × P. Šimík“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Kroniky: „Granum Catalogi praesulum Moraviae“ aneb Neprávem přehlížený moravský pramen.
Kroniky: „Granum k roku 886“ (po přepočtu 863) o křtu (?) Rostislava, krále Moravy, z rukou sv. Cyrila.
Kroniky: „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) o přinesení ostatků sv. Klimenta do Říma (klíč).
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Kroniky: „Granum k roku 900“ (po přepočtu 877) o úmrtí Rostislava, krále Moravanů.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – předání či stvrzení léna bylo symbolizováno předáním kopí s   k o r o u h v í .
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“ – „aby vždy nejstarší držel nejvyšší moc a aby všichni byli pod jeho panstvím“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1091“ – paní Virpirk ke králi Vratislavovi: „...a zemi, jež je tvá...“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy).
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – „země moravská i její správcové jsou vždy pod mocí knížete českého“.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (král odevzdal Soběslavovi praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1134“ o svatbě Konráda II. Znojemského v Uhrách.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1137“ o druhé cestě Jindřicha Zdíka do Jeruzaléma.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Dokumenty: „Soběslavova listina z roku 1130“ aneb Soběslav I. po „své »přemyslovské« rodině“ ani nevzdechl.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj ustanoveni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Symbolika: „Jak biskupská mitra měnila svoji podobu“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Aktuality: „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat »lživé učitele«?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Kdo je vyobrazený na titulní iluminaci Svatovítské apokalypsy? Spytihněv II., nebo Vratislav II.?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).
„Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým“.

Literatura:
• Jaromír Kovárník: Terénní archeologický průzkum na jižní a jihozápadní Moravě. In: PV AÚB 1982, Brno 1984, s. 94-100.
• Jaromír Kovárník: Terénní archeologický průzkum na Znojemsku. In: PV AÚB 1985, Brno 1987, s. 75-77.
• Pavel Michna-Miloslav Pojsl: Románský palác na olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. MaVS, Brno 1988.
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon, Praha 1991.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Život svatého knížete velkomoravského Rostislava. In: Svatý kníže Rostislav. Kanonizace svatého Rostislava, knížete Velkomoravského, Pravoslavnou církví v Českých zemích a na Slovensku 29. X. 1994 Prešov / 30. 10. 1994 Brno. Edd.: Arcibiskup pražský, Metropolita Českých zemí a Slovenska ThDr. Dorotej, prot. Prof. ThDr. Pavel Aleš a kol. Pravoslavné vydavatelství, Olomouc 1994.
• Vojtěch Tkadlčík: Cyrilometodějský kult na křesťanském Západě. Olomouc 1995.
• Lubomír E. Havlík: Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1995. MNK, Brno 1996, s. 85-230.
• Bohuslav Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. MU, Brno 1995.
• Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Jaromír Kovárník: Dějiny zkoumání a památkové ochrany znojemské rotundy. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 4-12.
• Bohuslav Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 12-18, 173.
• Martin Wihoda: Znojemští údělníci v politickém a mocenském systému přemyslovské monarchie. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 18-45.
• Libor Jan: Několik poznámek k nejstarší církevní organizaci na Znojemsku. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 46-50.
• Anežka Vidmanová: Poznámky k datačnímu nápisu v kapli sv. Kateřiny ve Znojmě. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 50-58.
• Zuzana Všetečková: Christologický cyklus v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 92-101.
• Lubomír E. Havlík: Identifikace patrocinií zaniklých raně středověkých kostelů (toto sole oriente). In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 7-50.
• Lubomír E. Havlík: Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje. Brno 1998.
• Bohuslav Klíma: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Řada společenských věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
• Bohuslav F. Klíma: Slovanské výšinné hradiště sv. Hypolita ve Znojmě – velkomoravské mocenské centrum jihozápadní Moravy, s. 63. In: Staroslovanská Morava. Drobné studijní texty – svazek 2. Nadační fond sv. Hypolita při katedře historie PdF MU, Brno 2000, s. 55-70.
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set Out, Praha 2000. Vyhodnoceno jako „Czech šmejd české historické vědy za rok 2000“.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jan Bažant: Znojemská rotunda a raněkřesťanské malířství. J. Bažant: Umění českého středověku a antika. KLP, Praha 2000, s. 59-72.
• Anežka Merhautová: Vznik a význam svatováclavské přilby. Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). NLN, Praha 2000, s. 85-92.
• Petr Šimík: Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště. Příspěvek k ikonografii 4. pásu maleb ve znojemské rotundě aneb Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 361-377.
• Lubomír E. Havlík: Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 441-450.
• Aurelius Augustinus: De doctrina christiana (Křesťanská vzdělanost). Přeložila Jana Nechutová. Vyšehrad, Praha 2004.
• Jiří Kachlík: Může křesťanský cyklus maleb napomoci datování dynastického cyklu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě? Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 20-24. Další informace www.znojemskarotunda.com – tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123. Další informace www.znojemskarotunda.com – tl. AKCE – Sborník Znojmo 2004.
• Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Host, Brno 2005.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005, MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.
• Libor Jan: Přemyslovská Morava. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog stejnojmenné výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců. VVM a MMB, Olomouc a Brno 2006, s. 7-32.
• Martin Wihoda: Testament knížete Břetislava. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog stejnojmenné výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců. VVM a MMB, Olomouc a Brno 2006, s. 33-50.
• Miloslav Pojsl: Olomouc. Katedrála sv. Václava. Církevní památky sv. 40. Historická společnost Starý Velehrad, Velehrad 2007.
• Rostislav Vojkovský (ed.): Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. 51. svazek vlastivědných průvodců »Putujeme po hradech a zámcích«. Beatris, Dobrá 2007.
• Vratislav Vaníček: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu dějin v letech 1092-1140. Paseka, Praha a Litomyšl 2007.
• Kateřina Dvořáková-Martin Hotárek: Orientace rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě podle skutečného východu slunce. In: Ve službách archeologie 2/2008. Eds. Vladimír Hašek, Rostislav Nekuda, Matej Ruttkay. AÚ Brno, SAV Nitra, Brno 2008, s. 48-54.
• Zdeněk Měřínský: Morava součástí přemyslovského státu. In: Kol. aut.: Přemyslovci. Budování českého státu. Eds. P. Sommer, D. Třeštík a J. Žemlička. NLN, Praha 2009, s. 219-227, 230-239.