60
[Pokračování
...].
Za kralování Pána našeho Ježíše
Krista, trojího a jediného všemohoucího Boha, když kníže
Vladislav sešel s tohoto
světa, jak jsme svrchu pověděli, jeho bratr Soběslav,
věkem sice mladší, ale moudrostí nad zralé zralejší, štědrý
dárce, obyvatelům milý, lidu obojího pohlaví i stáří příjemný,
za svorného souhlasu všech Čechů byl pozdvižen dne 16. dubna
podle dědičného práva na starobylý knížecí stolec.1
Ty, jenž
veškeren svět svým věčným rozumem řídíš,
kdo by byl
naději měl neb kdo by byl uvěřit mohl,
mír že by
bez mnohé krve byl ujednán onoho roku,
zvláště když se pan Ota na podnět některých lidí zavázal
tou přísahou, že odejde z Vyšehradu
teprve tehdy, až buď jako poražený pykati bude ztrátou hrdla
nebo jako vítěz dosáhne výše stolce knížecího.2
Ale Pán náš
Ježíš Kristus, jenž ruší a v nic obrací rady knížat,
pro zásluhu nejsvětějšího mučedníka Václava zařídil v svém
milosrdenství věc tak, jak Láska Vaše z mého dřívějšího
vypravování dobře ví.
A proto nechť se již přestane dobrý kníže hněvati
a mrzeti na svého bratrance Otu,
nechť věří, že se vše řídí rozumem Božím a že se
nic bez Boha nemůže státi. A protože podle svědectví Šalomounova
hněv v klíně bláznů odpočívá, budiž vznešený kníže
dalek toho, aby měl hněvem a rozhořčením poskvrniti své výtečné
ctnosti nebo zhanobiti netrpělivostí své chvalitebné skutky.3
Kdo
by je k jeho chvále usiloval jednotlivě vyložiti, tomu by
jistě dříve došlo světlo denní a papír, než by začaté
dílo dokonal. Přece však chceme my zjeviti Lásce Vaší jednu
jeho zvláštní a pamětihodnou vlastnost, pro niž jest ho
zajisté klásti skoro nade všechny, totiž že kníže s takovou
mocí nikdy
nesmočil
v medovém víně, v tom zloději rozumu, pysky.
Jest to zajisté nemalou ctností u každého mocného
muže v uzdu pojímati svá ústa a opovrhovati ne pěnou
přirozeného nápoje, ale jeho vnadami.
Kosmas: Kronika
Čechů
(kn. III., kap. 60.).
[Pokračování
... Mnich sázavský (k roku 1126), Kanovník vyšehradský (k roku
1126)].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Arpádovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Mýty a pověsti: „Kosmas (I, 6)“
– „ale jeden po každé
bude panovati“.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“
– polský Boleslav odmítl převzít od
krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“
– král Jindřich předal Jaromírovi Čechy
v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“
– „aby vždy nejstarší držel
nejvyšší moc a aby všichni
byli pod jeho panstvím“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1091“
– paní Virpirk ke králi Vratislavovi: „...a zemi, jež je tvá...“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy).
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – „země moravská i její
správcové jsou vždy pod mocí knížete českého“.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (král odevzdal Soběslavovi praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský
k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský
k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Soběslav I.,
Jindřich Zdík a znojemská rotunda“ aneb Když se dva
perou...
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Dokumenty: „Soběslavova
listina z roku 1130“ aneb Soběslav I. po „své »přemyslovské«
rodině“ ani nevzdechl.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Komentáře: „Přemyslovský
cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece
lidské...
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Aktuality: „Nově otevřený
Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat
»lživé učitele«?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“
(1. moravská historie, 2. Kristián,
3. Kosmas).
• F. Palacký (1848),
• R. Turek (1963), • A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006, 2009).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
179-180.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |