K ROKU 929

(Jindřich si podmanil Václava)¹

   [Pokračování ...].
   [Jindřich] potom přitáhl ku Praze, hradu Čechů, se vším vojskem a krále jejího vzal v poddanství;² o něm se vyprávějí jakési zázračné věci, jež však, protože je nemůžeme ověřit, považujeme za vhodné přejít mlčením. Byl to však Boleslavův bratr, který pokud žil, císaři zůstával věrným a užitečným.³ Tak král, učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska.

Widukind, Saská kronika k roku 929.

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve Mojmírovců.
„Rodokmen Otonů“.
Mapka: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl. legenda.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Kroniky: „Kosmas (I, 17) k roku 929“ o vraždě knížete Václava.
Kroniky: „Granum k roku 928“ o vraždě knížete Václava.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací rodu »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.