MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

VRAŽDA KNÍŽETE VÁCLAVA

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. I.

17

   [Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 929. Dne 28. září svatý Václav, kníže český, byv lstí bratrovou na hradě Boleslavi umučen,
      ve věčný nebeský dvůr on šťastným osudem vešel.1
O tom totiž, kterak Boleslav, nehodný slouti rodným bratrem muže svatého, zákeřně pozval na hostinu svého bratra, ač se spíše chystal ho zavražditi, aby se mohl ujmouti vlády v zemi, nebo o tom, kterak před tváří lidí, ale ne před Bohem, skrýval vinu bratrovraždy, jest tuším sdostatek pověděno v Oslavě umučení téhož svatého muže.2 A když kníže Václav vzal odměnu za svůj život, Boleslav, druhý Kain, došel pak, žel, knížectví zle nabytého.3
    Za té hostiny, jak jsme svrchu pověděli, bratrovraždou kleté, narodí se knížeti Boleslavovi z výborné manželky výtečné dítě, jemuž po oné události bylo dáno jméno Strachkvas.4 Neboť který kvas může býti strašnější než ten, při němž se páše bratrovražda? Kníže Boleslav tedy, jsa si vědom spáchaného zločinu a boje se pekelných trestů, neustále přemýšlel v bystrém duchu, jak jen by mohl Boha za tu svou vinu usmířiti,5 i učinil slib Hospodinu: „Jestliže tento můj syn zůstane naživu, z celého srdce svého jej Bohu zaslibuji, aby byl duchovním a sloužil Kristu po všechny dni svého života za můj hřích a za lid naší země“.6

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 17.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Podle posledních názorů byl kníže Václav zavražděn roku 935 (D. Třeštík 1997, s. 418, 428, 429, 447), ale prý jen „nešťastnou náhodou“. D. Třeštík tak překvalifikoval úkladnou vraždu na neúmyslné zabití. Rozborem data Václavovy smrti se zabývá stránka „Granum“ k roku 928.
2 Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec – pokud uvedeme jen latinsky psané legendy sepsané před Kosmou.
3 Přirovnat Boleslava ke Kainovi se zdařilo již Kristiánovi, když Drahomíru učinil matkou Václava i Boleslava a mohl ji tak přirovnat k biblické Evě, rovněž pohance.
4 Strachkvas, syn Boleslava I., zrozený za noci strašného kvasu, byl totožný s Kristiánem, autorem legendy Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius (Život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily, báby jeho). V době sepsání legendy, tj. kolem roku 993, mu bylo asi 58 roků.
5 Boleslav neustále přemýšlel, vědom si spáchaného zločinu, jak jen Boha usmířiti.
6 „Nejlépe“ je za svou vlastní vinu usmířit Boha tím, že pokání vykoná někdo jiný.

Petr Šimík (2006).

Předchozí kap. 15.: Bořivojovi synové a vnuci.

Srovnání:
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl. legenda.
Vražda knížete Václava v kronikách: Widukind, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Kroniky: „Widukindova Kronika Sasů k roku 936“ o vraždě knížete Václava.
Kroniky: „Granum k roku 928“ o vraždě knížete Václava.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací rodu »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah