21
[Pokračování ...].
Roku od narození Páně 967.
Dne 15. července kníže Boleslav, mající příjmení
Ukrutný,
pozbyl knížectví, bratrovou krví zle získaného, spolu s životem.1
Po něm nastoupil v panství stejnojmenný jeho syn, otci velmi
nepodobný dobrými mravy a duchovním obcováním. Jak je
podivná milost Boží! Jak nevyzpytatelní jsou soudové jeho! Hle,
zrodí se hrozen z ostružiny, růže z trní, ušlechtilý
fík z bodláčí, tak věru z bratrovraha vzejde ctitel
Kristův, z vlka beránek, z násilníka muž dobrotivý,
z bezbožného Boleslava zplozen byl
kníže
Boleslav Druhý, však zbožnou povahou první.2
A není mu úhonou stejné jméno s ničemovým otcem, poněvadž
v něm hořela pravá láska Kristova a čisté milování,
podobně jako mnozí dostanou jména svatých a přece
nedosahují svatosti; neboť ani svatost ani nepravost se nepoznává
na člověku podle jména, nýbrž obé to po zásluze.
Kosmas: Kronika Čechů,
kn. I, kap. 21.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
Petr Šimík (2007).
Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké
Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Česká kmenová území“
podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“
podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů
a nejstarších českých legend“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“
dle současného stavu poznání.
Rodokmeny:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny:
„Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny:
„Rodokmen Piastovců“.
Historie: „Založení pražského
biskupství“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha
upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem
Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě
vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem
opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj,
2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když
Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem
pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente
vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce
950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci –
literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie, 2. Kristián, 3.
Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R. Turek
(1963), • A. Friedl (1966),
• V. Karbusický (1995), •
D. Třeštík (2006, 2009).
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
43-44.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha
1972.
•
Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí
Koruny české, svazek I. do roku 1197. Paseka, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |