MM - mapky - kostely sv. Klimenta

MORAVIA MAGNA

KOSTELY SV. KLIMENTA

V ČECHÁCH A NA MORAVĚ

A. BIRNBAUMOVÁ

1 / 4

Obr. 1. Kostely v Čechách a na Moravě zasvěcené sv. Klimentovi,
patronu byzantské misie na Velké Moravě (podle A. Birnbaumové 1948).

   (3) Zároveň s novodobým rozvojem úcty cyrilometodějské v Čechách v šedesátých letech minulého století¹ vynořila se otázka patrocinií svatoklimentských, tj. chrámů zasvěcených sv. Klimentu. Přednesl ji Hermenegild Jireček (rytíř ze Samokova) v prvním svazku „Sborníku Velehradského“ (s. 207). Jireček považuje za jistotné, že tato patrocinia dokumentují cesty a činnost svatých věrozvěstů. Nalézá je v Bosně, Chorvatsku, Uhrách, resp. na Slovensku, na Moravě, v Čechách, v Kraňsku, v Itálii a v Polsku (resp. Haliči). Prvotní výzkum Jirečkův, podložený zpracováním mapy, nebyl do dnešního dne ani předstižen, ani vyvrácen, ani potvrzen. Hyperkritičnost dějepisce Václava Novotného (České dějiny sv. I., díl I., s. 440) ovšem odmítla téměř zásadně Jirečkovu thesi. Václav Novotný praví, že zasvěcení nemůže zaručovat stáří kostelů a bez udání důvodů praví, že vzrůst úcty svatoklimentské lze u nás pozorovati teprve od XIII. století. Vysvětlení této these najdeme teprve u V. Chaloupeckého (Svatováclavský sborník, sv. II., díl II., s. 73), který dokládá, že Přemysl Otakar II.,² chtěje založiti v Olomouci arcibiskupství, dovolával se staré tradice cyrilometodějské a podporoval vše, co s ní souviselo. Proto také v této době mohla se vyskytnouti zasvěcení kostelů sv. Klimentovi.
   Zamítavé stanovisko Novotného však Chaloupecký nesdílí, neboť je v zásadě nakloněn i tomu, že svatý Metoděj v Čechách pobýval osobně (s. 224). O otázce patrocinií svatoklimentských dále nepojednává.
   Další moderní historik, zabývající se touto otázkou, je I. L. Červinka v díle „Slované na Moravě“, kde jest jim věnován celý odstavec (s. 254-257). Červinka sdílí mínění Jirečkovo a dokládá ho poukazy na další patrocinia, zejména na kapli na Klementsbergu u Raabsu, kteréžto území patřilo ještě do říše Velkomoravské. Zajímavá jest jeho poznámka, že kníže Břetislav I. (1034-1055) dal razit mince s opisem S. Clemens,³ čímž jest doloženo, že úcta sv. Klimenta a tradice silně vzrostlá nevymizela ani v pozdějších dobách. Červinka v dalším textu, ovlivněn jsa tvrzením V. Novotného, praví, že za nejstarší a prvotní kostelíky možno vskutku považovat jen ty, které se nalézají na hradištích, zatímco kostelíky v osadách a vsích jsou pravděpodobně původu mladšího, neboť, jak praví, první kostely byly u nás stavěny pouze na hradištích z vůle zeměpána a protože křesťanství se šířilo od vládnoucího rodu (4) směrem dolů, tedy také teprve v pozdější době, nejdříve ve století X., byly stavěny kostely i mimo hrady v osadách a vesnicích.
   Slovenský slavista Dr. J. Stanislav zabývá se rovněž touto otázkou, ale omezuje se pouze na záležitosti slovenské a na bádání filologické, jak je také jeho úkolem. Není tedy od iniciativní a objevné stati H. Jirečka žádného vážného rozboru této otázky. Jirečkova these, jak ji postavil roku 1863, a opakoval vcelku beze změny v řadě článků a pojednání (Pam. arch. III., s. 229, XIV, 242, Spisy rozpravné, Praha 1878, s. 284) jest tak bystře a svěže zpracována, že na první pohled nelze k ní ničeho přidati. Jireček uvádí, že sv. věrozvěstové přišli k nám nesouce tělo sv. Klimenta, papeže a mučedníka, cestou přes Bosnu (hrad Jajce má toto patrocinium), přes Chorvatsko (Kelemen-Kliment u Kopřivnice; – dále jsou zde v okolí Záhřebu tři nelokalisované kostely) a přes Panonii (Szent-Kut u Německého Novohradu. – V této lokalitě je kaple svatého Klimenta u léčivé studánky. Připomíná se již roku 1198, kdy tuto kapli dostal od hraběte Hencze (Hencho) klášter sv. Gotharda. Studánka nazývána jest „svatou“ a lokalisována na pozemky Nového hradu – Novi Castri). Další kostel je v osadě Bük (u Csepregu, kde bývalo římské město Scarabantia Julia). V pramenech se zde uvádí „antiqua parocchia S. Clementis“. Místo je v diecési rábské a Stanislav (l. c. s. 12) praví, že název osady je původu slovanského, značí to, co vyslovuje, to jest název stromu. Tyto osady, jež si zachovaly slovanské pojmenování, jsou osady prastaré a existovaly již v době před maďarským vpádem.
   V někdejším území knížetství Blatenského nalézala se listinou z roku 1055 potvrzená osada Svatý Kliment, Jireček se domnívá, že v pozdější době zašla. Název samozřejmě předpokládá kostel téhož zasvěcení. V Kostelci (Kesstölez) mezi Budínem a Ostřihomem je další svatoklimentské patrocinium. Počet kostelů sv. Klimenta byl rozmnožen a obšírněji pojednáno Stanislavem o kostele svatého Klimenta na Slovensku v osadě Močenek. Je to v diecési nitranské, kde býval slavný knížecí hrad. Močenek jest letním sídlem nitranských biskupů. Pojmenování značí totéž, co česky mučedník. Kostel je po prvé doložen roku 1113. Povšimneme si zde souvislosti s knížecím hradem, podobně jako v bosenských Jajcích. S Močenkem, který leží směrem k jihovýchodu od Nitry, souvisí Velký Kýr (Nagy Keer). V této obci je kostel sv. Klimenta doložen k roku 1349 (ecclesia lapidea ad honorem Beati Clementis constructa). Dnešní posvěcení kostela zní na Povýšení sv. Kříže. Velký Kýr je na jih od Nitry (5) nedaleko Močenku. Mezi oběma obcemi byl přechod přes Dunaj u obce Nesmily, odkud vedla odbočka cesty do Ostřihoma. (Srovnej později Mury.) Tak jako na tuto obec poukazují Stanislav a Kniezsa na kostel v Balatonlelle, v stolici somodské, který se uvádí roku 1055 jako zasvěcený sv. Klimentu, zatím co dnešní patrocinium jest Nejsvětější Trojice. V stolici rábské v obci Kajar – jméno původu slovanského: Kojary (Stanislav) – uvádí se kostel sv. Klimenta k roku 1421. V obci Lipot na pravém břehu Dunaje byl v roce 1634 rovněž kostel svatoklimentský. Jméno Lipot je původu slovanského – Lipovce. Konečně v župě šaryšské byl před rokem 1333 jeden dnes nelokalisovaný kostel sv. Klimenta a v župě zemplínské rovněž tak. Na bývalém území velkomoravském, nalezl Červinka kostely sv. Klimenta na Klementsbergu (okr. Mistelbach), a na hradišti, které se kdysi jmenovalo Rakousy, a které se uvádí k roku 1072; je to v bezprostřední blízkosti městyse Raabsu, obec Oberndorf.
   Na území bývalé říše Velkomoravské jest tedy doloženo prozatím dvanáct kostelů tohoto zasvěcení. Pro naše pojednání spokojíme se pouze tímto konstatováním, neboť všechna tato místa čekají dosud na topografické zpracování, nemajíce leč zcela zběžnou literaturu. Totéž platí o Kraňsku, kde do dnešního dne byly zjištěny tyto kostely: v Moistraně (farnost Leugenfeld), v Rodeinu (farnost Březnice), v Tupalici (farnost Höflein), v Bukovici (děkanát lakský), v Suchdole (farnost komentská), Svatý Kliment (farnost Seldsach) a v Kallu u Horního Gurku.
   Konečně jsou kostely sv. Klimenta také v Polsku v okolí Krakova. Dlugosz jich vypočetl od Tater až na Vislu šest. Marian Sokolowski zjistil jich sedm a Jireček přidal k tomu ještě tři další.
   Jestliže nám chybí dostatečná literatura pro posouzení památek slovenských, tím méně můžeme cokoliv uvést pro ně v jiných zemích. Nezbývá nám tedy, než abychom celou svoji pozornost věnovali kostelům na území Čech a Moravy, které jsou nám nejpřístupnější a které jsou také poměrně nejlépe topograficky zpracovány.⁴

A. Birnbaumová (1948).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	Tj. v 60. letech 19. století.
2 –	Přemysl Otakar II. (1248-1278), král železný, král zlatý.
3 –	Vyobrazení Břetislavova moravského denáru s opisem S. CLEMENS najdete na stránce „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
4 –	Kostely sv. Klimenta na území Moravy najdete ve 2. části článku, na území Čech ve 3. části.

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve Mojmírovců.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10. století“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv. Ivan“.
Mapky: „Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě“ (1. část, 2. část, 3. část, 4. část).
Legendy: „O pustynnike Ivaně“, „I. stsl. legenda“, „Crescente“, „Kristiánova legenda“, „Fuit“, „II. stsl. legenda“.
Historie: „Velká Morava mezi Východem a Západem“.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdějších písemných a obrazových pramenech.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
• F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Hermenegild Jireček: Sborník Velehradský, I. sv., s. 207.
• V. Novotný: České dějiny, sv. I, díl I., s. 440.
• V. Chaloupecký: Svatováclavský sborník, sv. II., díl II., s. 73, 224.
• I. L. Červinka: Slované na Moravě, s. 254-257.
• Stanislav: K otázce účinkovania Cyrila a Metoda na Slovensku, s. 12.
• A. Birnbaumová: Kostely sv. Klimenta v Čechách a na Moravě. Zvláštní otisk z Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci roč. XXXV. Olomouc 1948.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah