WIDUKINDOVA
KRONIKA SASKÁ
K ROKU 950
(král Ota I. oblehl
Boleslavova syna,
Boleslav se poddal králi) |
[Pokračování
...].
V oné
době vydal se král [Ota I.] na výpravu proti Boleslavovi, králi
českému, a když se měl dobývat hrad, jenž se nazýval Nova,1
v němž byl sevřen obklíčením Boleslavův
syn,2
král prozíravým rozhodnutím
přerušil boj, aby se vojákům při obírání nepřátel o zbroj
nějaké nebezpečí nepřihodilo. A tak, uváživ statečnost
krále a nesčetné množství vojska, Boleslav
vyšel z hradu, chtěje se raději podrobiti takovému majestátu,
nežli utrpět nejzazší záhubu, a stoje pod odznaky a krále
poslouchaje i odpovědi mu dávaje milosti konečně dosáhl.3
Odtud král proslaviv se úplným
vítězstvím, do Saska se navrátil.
Widukind, Saská
kronika k roku 950.
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
1 –
|
Novým hradem,
pod nímž došlo k poddání se Boleslava I. králi Otovi I. (suburbio Niuunburg),
byl patrně Žatec.
|
2 –
|
Oním Boleslavovým
synem byl snad míněn Boleslav II. Viz „Rodokmen
»Přemyslovců«“. Podle J. Cinerta
by tímto nejmenovaným Boleslavovým synem mohl být „comes
Vok“: „Boleslav II. nemusel být synem Boleslava I.,
ale synem jeho syna narozeného v roce 931. Kosmas uvádí
jednoduchou zprávu: r o k u 9 6 7
zemřel comes Vok. Jestliže tento údělný kníže
zemřel s tímto titulem a byl zaznamenán v análech,
ze kterých Kosmas čerpal, tak to mohl být Boleslavův syn
narozený roku 931 a zemřelý dříve nežli jeho otec,
kníže Boleslav I. Zároveň mohl být kmotrem sv. Vojtěcha,
který by od něho dostal jméno, neboť Vok je zkrácené
Vojtěch“ (J. Cinert
2008, s. 264).
Nutno ovšem podotknout, že J. Cinert si Kosmou
(I, 23) uvedený rok Vokova úmrtí (968)
„upravil“ na rok 967, aby dobře zapadal do jeho hypotézy. Podle Kosmy
(I, 21) „kníže Boleslav, mající příjmení
Ukrutný, pozbyl knížectví, bratrovou krví zle získaného,
spolu s životem“ dne 15. července
967. Vok tedy nemohl být Boleslavův syn „zemřelý
dříve nežli jeho otec“, když ho o rok přežil
a když ho Kosmas navíc
tituluje „zeman“ (comes).
|
3 –
|
J. Cinert
(2008, s. 261) si všímá v souvislosti s rokem
950, že po poddání se Boleslava I. králi Otovi I.
se v Libici nad Cidlinou objevuje kníže Slavník,
o němž Kosmas (I, 27)
napsal: „Tento kníže Slavník, dokud žil, šťastně
žil“.
Srovnej článek: „Odkud se vzali
po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
|
|
Petr Šimík (2008).
Srovnání:
„Rodokmen »Přemyslovců«“
čili pražské větve Mojmírovců.
„Rodokmen Otonů“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském
vévodství“.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl.
legenda, Crescente, Gumpold,
Kristián, Vavřinec.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava,
Marignola, Neplach,
„Granum“, Palacký.
Kroniky: „Kosmas (I, 17) k roku 929“
o vraždě knížete Václava.
Kroniky: „Granum k roku 928“ o
vraždě knížete Václava.
Hroby:
„Hrob knížete Václava“.
Tabulka 4: „Životní data knížat
podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády
knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 6: „Životní data kněžny
Ludmily“.
Tabulka 7: „Životní data knížete
Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat
podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních
pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk
členů prvních tří generací rodu »Přemyslovců« v některých
klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Odkud se po roce
950 ve východních Čechách vzali Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární
fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská
historie,
2. Kristián, 3. Kosmas).
• F.
Palacký (1848), • R.
Turek (1963), • A.
Friedl (1966), • V.
Karbusický (1995), • D. Třeštík
(2006).
Literatura:
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Cinert: Bylo to jinak. Jiný výklad mytologie. Nový pohled
na Staré pověsti české. Skutečný příběh knížete Václava.
Vlastním nákladem autora, Praha 2008. |
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|