MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

WIDUKINDOVA KRONIKA SASKÁ

K ROKU 950

(král Ota I. oblehl Boleslavova syna, Boleslav se poddal králi)

   [Pokračování ...].
   V
oné době vydal se král [Ota I.] na výpravu proti Boleslavovi, králi českému, a když se měl dobývat hrad, jenž se nazýval Nova,1němž byl sevřen obklíčením Boleslavův syn,2 král prozíravým rozhodnutím přerušil boj, aby se vojákům při obírání nepřátel o zbroj nějaké nebezpečí nepřihodilo. A tak, uváživ statečnost krále a nesčetné množství vojska, Boleslav vyšel z hradu, chtěje se raději podrobiti takovému majestátu, nežli utrpět nejzazší záhubu, a stoje pod odznaky a krále poslouchaje i odpovědi mu dávaje milosti konečně dosáhl.3 Odtud král proslaviv se úplným vítězstvím, do Saska se navrátil.

Widukind, Saská kronika k roku 950.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Novým hradem, pod nímž došlo k poddání se Boleslava I. králi Otovi I. (suburbio Niuunburg), byl patrně Žatec.
2 Oním Boleslavovým synem byl snad míněn Boleslav II. Viz „Rodokmen »Přemyslovců«“. Podle J. Cinerta by tímto nejmenovaným Boleslavovým synem mohl být „comes Vok“: „Boleslav II. nemusel být synem Boleslava I., ale synem jeho syna narozeného v roce 931. Kosmas uvádí jednoduchou zprávu:   r o k u   9 6 7   zemřel comes Vok. Jestliže tento údělný kníže zemřel s tímto titulem a byl zaznamenán v análech, ze kterých Kosmas čerpal, tak to mohl být Boleslavův syn narozený roku 931 a zemřelý dříve nežli jeho otec, kníže Boleslav I. Zároveň mohl být kmotrem sv. Vojtěcha, který by od něho dostal jméno, neboť Vok je zkrácené Vojtěch  (J. Cinert 2008, s. 264).
Nutno ovšem podotknout, že J. Cinert si Kosmou (I, 23) uvedený rok Vokova úmrtí (968) „upravil“ na rok 967, aby dobře zapadal do jeho hypotézy. Podle Kosmy (I, 21) „kníže Boleslav, mající příjmení Ukrutný, pozbyl knížectví, bratrovou krví zle získaného, spolu s životem“  dne 15. července 967. Vok tedy nemohl být Boleslavův syn „zemřelý dříve nežli jeho otec“, když ho o rok přežil a když ho Kosmas navíc tituluje „zeman“ (comes).
3 J. Cinert (2008, s. 261) si všímá v souvislosti s rokem 950, že po poddání se Boleslava I. králi Otovi I. se v Libici nad Cidlinou objevuje kníže Slavník, o němž Kosmas (I, 27) napsal: „Tento kníže Slavník, dokud žil, šťastně žil“.
Srovnej článek: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve Mojmírovců.
Rodokmen Otonů“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Kroniky: „Kosmas (I, 17) k roku 929“ o vraždě knížete Václava.
Kroniky: „Granum k roku 928“ o vraždě knížete Václava.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací rodu »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Odkud se po roce 950 ve východních Čechách vzali Slavníkovci?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Cinert: Bylo to jinak. Jiný výklad mytologie. Nový pohled na Staré pověsti české. Skutečný příběh knížete Václava. Vlastním nákladem autora, Praha 2008.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah