MÍSTA UVÁDĚNÁ V LEGENDÁCH A V KOSMOVÝCH MÝTECH

Místa, o nichž se zmiňují legendy a Kosmova Kronika Čechů.

   V Kosmových mýtech najdeme zmínky o Krakovci, Tetínu, Libušínu ¹ a v jeho popisu slavníkovského panství horu Oseka při řece Mži.² Jmenuje lovecké místo Veliz,³ často píše o loveckém dvorci u vsi Zbečna.⁴ Zmiňuje se o přepevném hradu Dřevíč.⁵  
   Ve Svatém Janě pod Skalou se odehrával příběh patrně nejstarší v Čechách sepsané staroslověnské legendy „O pustynnike Ivaně“ (přelom 9. a 10. století). V Kristiánově legendě (993) najdeme zmínky o Levém Hradci, Praze, Budči a Tetínu.

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10. století“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv. Ivan“.
Mapky: „Rozsah slavníkovského panství ve východních Čechách“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“, „I. stsl. legenda“, „Crescente“, „Kristiánova legenda“, „Fuit“, „II. stsl. legenda“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Ševčík: Album svatoivanské. Vyšehrad, Praha 2002.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Jan Svoboda: Přes propast věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Ed. Bohumil Svoboda, Vyšehrad, Praha 2004, s. 78.