[Pokračování ...].
   A když cestu dokonali a již již se blížili k hradu,¹ pospíšila jim vstříc paní, obklopená svými dvořany; podavše si ruce, vešli s velikou radostí do příbytku, posadili se na pohovkách, občerstvili se darem Cereřiným a Bakchovým² a ostatek noci věnovali Venuši a Hymenaeovi.³
   Tento muž, jenž vpravdě pro svou mužnost zasluhuje slouti mužem, upoutal zákony⁴ náš bezuzdný kmen, nezkrocený lid mocí zkrotil a uvedl v poddanství, jež jej i dnes tíží, též vydal všechna práva,⁵ jimiž se naše země řídí a spravuje, sám s Libuší samou.⁶

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 8.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2005).

Citace:
Nová smlouva
Matoušovo evangelium (Mt 26, 26-28)
Ustanovení večeře Páně
(26) Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal
       a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo“.
(27) Pak vzal kalich, vzdal díky
       a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni.
(28) Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu*
       a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů“.
Markovo evangelium (Mk 14, 22-24)
Ustanovení večeře Páně
(22) Když jedli, vzal chléb, požehnal, lámal
       a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo“.
(23) Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho
       a pili z něho všichni.
(24) A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu*
       a prolévá se za mnohé“.
Lukášovo evangelium (L 22, 19-20)
Ustanovení večeře Páně
(19) Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy:
      „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku“.
(20) A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: 
      „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá“.**
* var: novou smlouvu
** var: za vás vydává
(Ekumenický překlad Bible, ČBS, Praha 1994).

Pavlův druhý list Korintským (2K 3, 5-6)
Apoštol, svědek Kristův
(5) naše způsobilost je od Boha,
(6) který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě,
     jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu.
     Litera zabíjí, ale Duch dává život.
(Ekumenický překlad Bible, ČBS, Praha 1994).

Předchozí kap. 7.: Lýčené střevíce.

Srovnání:
Svatba s Libuší: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Vydání zákonů a práv: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Následuje kapitola 9. (první část): Libušina věštba.