MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

HROBY

 

HROB KNÍŽETE VRATISLAVA I.

Kníže Vratislav I. a jeho pohřeb v bazilice sv. Jiří (2/3)
Emanuel Vlček

   [Pokračování ...].
   (99) Olověná schrána byla z hrobu vyňata a otevřena. Nacházely se v ní kosterní pozůstatky zabalené do bílé lněné tkaniny, již silně zetlelé. Na dně spočívaly krátké a ploché kosti postkraniálního skeletu, na nich obě kosti stehenní a holenní. U kratší západní stěny schrány na nich ležela lebka postavená na bázi a podložená dolní čelistí. Vyzvednutá kostra patřila muži maturního stáří, což souhlasí se zněním autentiky. Pozůstatky tedy patří knížeti Vratislavovi.
   Četné kosti, hlavně lebka a dlouhé kosti končetin, byly pokryty černou suchou hmotou, která se částečně odlupovala – suchými zbytky měkkých tkání. Také v dutině lebeční byla vysušená organická hmota. Podle stavu zachování pozůstatků lze soudit, že kostra byla částečně strávena rozpadovými procesy v místech, jimiž spočívala na dřevu původní rakve. Kosti byly při posledním vyzvednutí v době Karla IV. pečlivě sesbírány z předchozího hrobu, v němž byly zřejmě uloženy v dřevěné truhlici nebo rakvi, což dokládají části dřeva přilepené na kostech. O pečlivosti svědčí také to, že kromě malého čerstvého vrypu na holenní kosti jsme na kostech nenašli jiná druhotná poškození. Kostra však úplná není. Přenesení pozůstatků knížete z konzervačně méně vhodného prostředí v zásypu hrobu do olověné truhlice mělo rozhodující význam pro jejich další dobré uchování. Baktericidní účinek olověné schrány je uchránil od dalšího rozpadu a od nežádoucích vlivů prostředí. Stupeň zachování zjištěný dnes zřejmě odpovídá stavu konstatovanému roku 1378. Olověná schrána tedy 600 let dobře chránila pozůstatky knížete.
   Vedle kostí knížete Vratislava byly v olověné rakvičce ještě kosti malého dítěte a novorozence a také kosti zvířecí. Jiný archeologický inventář objeven nebyl.
   Dne 30. listopadu 1959 jsem od ředitele Archeologického ústavu ČSAV v Praze akademika J. Böhma a vedoucího výzkumu Pražského hradu dr. I. Borkovského převzal kosterní pozůstatky knížete a dalších jedinců k odbornému ošetření a vědeckému zpracování (protokol o stavu zachování kostrových pozůstatků knížete Vratislava, v Praze dne 30. 11. 1959).
   1b. Vratislavův hrob zbudovaný Boleslavem II.
   (100) Po rozebrání opukových stěn parléřovského náhrobku zůstalo na místě pouze dno tumby složené z pískovcových desek 27 cm silných. I. Borkovský chtěl odpovědět na otázku, zda se pod náhrobkem nenachází původní hrobová jáma, ze které mohly být kosterní pozůstatky knížete roku 1378 vyzvednuty.
   Otevření této předpokládané hrobové jámy zahájil I. Borkovský v lednu 1960 sejmutím zmíněné pískovcové desky – dna tumby. Ukázalo se, že deska ležela na upěchované ploše dorovnané drobivou maltou a plochými opukovými kameny. Tím vznikla jakási první vrstva. Poté byl postupně vybírán zásyp původní hrobové jámy. Ta dosahovala až na skalní podloží a její dno se nacházelo 135 cm pod dnešní podlahou kostela. Velikost dna jámy byla 120×90 cm. Stěny měla značně nerovné a částečně zborcené, což jistě vzniklo při následném pěchování vrstveného zásypu. Jižní stěna jámy byla do hloubky 90 cm pod podlahou kostela vysekána v břidlici.
   Z nálezu je zřejmé, že po vybrání pozůstatků knížete Vratislava roku 1378 byla jáma zaplněna zásypem, který byl zpevňován prokládáním vrstev opukových kamenů a odštěpků. Hlinité vrstvy zásypu byly pak pěchovány. Takto vzniklé horizonty zásypu hrobové jámy obsahovaly zbytky původní dřevěné truhlice, která byla okována železem, a tato kování byla přibyta železnými hřebíky. Na jednotlivých kusech kování byly vždy po jedné straně zbytky nalepeného dřeva. Dále se našly zlomky keramiky, korálků a dalších drobných předmětů nebo jejich zlomků. V zásypu byly také přimíseny zvířecí kosti, a především lidské pozůstatky pocházející nejméně ze čtyř jedinců. O jejich rozložení nás informuje následující přehled a tabulka.
Obr. 1. Hrobová jáma pod Vratislavovou tumbou v bazilice sv. Jiří.
Vyznačení zásypových vrstev (podle E. Vlčka 1997, s. 104, obr. VI/22).

   I. vrstva (26 cm mocná) byla tvořena plochými opukovými kameny a kamennými odštěpky. Uprostřed mezi kameny byl nalezen střep okraje džbánu z 80. let 14. století, a především groš Václava II. z roku 1300. Dále zde byly četné zlomky železného kování s hřebíky a s otisky dřeva na jedné straně, drobné bronzové kování, uhlíky, kostěný korálek, zlomek skleněného korálku, zbytky kůže, špendlíky s hlavičkou a kosti zvířecí i lidské a další předměty.
   II. vrstva (asi 10 cm mocná) byla tvořena hlínou a drobivou maltovou drtí. V ní byl nalezen podobný obsah jako ve vrstvě první. Navíc se zde našel střep z lahvovité nádobky a hlavně proužek textilie vázané (101) podobně jako tkanina objevená v centrálním hrobě č. 98. Několik dalších střepů keramiky ukazuje na nádoby z 10.-11. století.
   III. vrstva (asi 34 cm mocná) byla opět tvořena lomovými opukovými kameny. I ona obsahovala zlomky železného kování širokého 45-48 cm s otisky dřeva, železné hřebíky, zlomek kostěného korálku a rovněž kosti zvířecí a lidské.
   IV. vrstva začínala v hloubce asi 70 cm pod dlažbou a byla asi 65 cm mocná. Byla tvořena opět odštěpky (102) opukových kamenů. Z předmětů zde byl objeven zlomek bronzoviny, další zlomky železného kování, 28 hřebíků, zlomky dřeva, zvířecí a lidské kosti. Mezi nimi i polovina osifikované chrupavky štítné člověka.
   V. vrstvu tvořila podlaha na vlastním dně hrobové jámy z opukových kamenů a malty. Zde bylo nalezeno nejvíce zlomků dřeva, 31 zlomků železného kování širokého 42 mm a 52-56 mm, nesoucího vždy na jedné straně otisky dřeva.
   Z uvedeného popisu jednotlivých vrstev a jejich obsahu lze soudit, že kosti knížete byly objeveny až na dně hrobové jámy v zetlelé dřevěné truhlici (viz výše obr. 1). Kování truhlice bylo ploché, přibité železnými hřebíky. Prázdná jáma byla pak vyplňována navážkami, které byly pěchovány a prokládány opukovou drtí a kameny. Toto záměrné vrstvení mělo zpevnit zásyp pod nově budovaným náhrobkem, neboť jinak by nebyla zajištěna stabilita těžké opukové tumby. Obsah jednotlivých vrstev navážky jasně dokládá, že hrobová jáma byla zaplněna v jednorázové akci. Rozměry dna hrobové jámy nás informují o přibližné velikosti kované truhlice, ve které byly kosti knížete   p o d r u h é   pohřbeny v době vlády jeho vnuka, knížete Boleslava II.

Obr. 2. Půdorys nejstaršího pohřebiště „Přemyslovců“ v bazilice sv. Jiří.
Původní hrob knížete Vratislava I. (č. 79) a tumba (č. 97) s olověnou schránou,
v níž byly uloženy jeho kosterní pozůstatky (podle E. Vlčka 1982, obr. 12).
   Vzhledem k nálezu dětských kostí v zásypu hrobové jámy, k nimž jsme získali doplňující část skeletů v sousedních opukových dětských hrobkách č. 90 a č. 91, zřejmě poškozených, můžeme soudit, že hledání Vratislavova hrobu bylo zahájeno na větší ploše (viz výše obr. 2), než představuje plocha hrobové jámy. To může znamenat, že hrob v době Karla IV. nebyl přesně označen. Svědčí pro to jak nález nehtového článku palce nohy knížete (který mu nesporně patří) v porušené dětské hrobce č. 91, tak přimísení dětských kostí ke kostem knížete, uloženým v olověné schráně.
   Vedle těchto dětských hrobových opukových skříněk č. 90 a č. 91 byl severně od Vratislavova hrobu rozrušen další hrob, označený č. 89. Bohužel z něj zbylo jen několik stavebních prvků a již se nenašly žádné kosterní pozůstatky.
   Podle těchto poznatků byly pozůstatky knížete Vratislava I. nejméně dvakrát přenášeny. Poprvé byly vyzdviženy z hrobu v původním Vratislavově kostele a byly po dostavění baziliky uloženy knížetem Boleslavem II. do hrobu vpravo před oltářem. Pozůstatky byly pohřbeny v dřevěné, železem kované truhlici. Tuto translaci je možno klást do poslední čtvrtiny 10. století.
   Podruhé byly pozůstatky knížete hledány a vyzdviženy roku 1378 a v následujícím roce 1379 byly znovu uloženy v olověné schráně do dutiny v nové tumbě vyrobené v Parléřově huti. Tumba byla postavena nad hrobem zřízeným Boleslavem II. a zde jsou pozůstatky uloženy dodnes.
   Třetí vyzdvižení pozůstatků knížete roku 1959 je popsáno v této kapitole. Po ukončení průzkumu a definitivní úpravě interiéru baziliky sv. Jiří byly opět komisionálně uloženy v nové olověné schráně do restaurované parléřovské tumby.
   [Pokračování ...].znovu1 přehlušil2 třesk3 zbraní4 a5

Emanuel Vlček (1997, s. 99-103).


Poznámky:

1 P
2 O
3 O
4 O
5 O

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Hroby: „Hrob č. 97- Vratislava I. v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě“ (2. část, 3. část).
Hroby: „Hrob knížete Václava ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta“ (2. část, 3. část, 4. část, 5. část).
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací
Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha
2001.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah